Dítě, které žilo ve tmě: Kdo byl Kaspar Hauser?

Dítě, které žilo ve tmě: Kdo byl Kaspar Hauser?

Dítě, které žilo ve tmě: Kdo byl Kaspar Hauser?

2 komentáře 📅06 května 2016, 13:28

Obyvatelé německého Norimberku našli 26. května 1828 na náměstí potulujícího se chlapce. Měl na sobě otrhané oblečení a v ruce svíral obálku se dvěma listy. Oba byly adresovány kapitánovi místní vojenské posádky, jejich obsah se ale lišil. Kdo vlastně byl záhadný Kaspar Hauser?

2452213Listy kapitánovi
Jeden z listů očividně napsal anonymní chudý rolník. Tvrdil v něm, že chlapce našel a vychoval, už si však nemohl dovolit ho živit a prosil kapitána, aby se o Kaspara postaral.

Druhý dopis byl z roku 1812 a přestože se jeho autor nepodepsal, šlo zřejmě o chlapcovu matku. Ta tvrdila, že Kasparův otec zemřel a ona se o něj nezvládala starat. Od kapitána chtěla, aby jí syna naverboval do armády.

Chlapec měl v době, kdy se objevil v Norimberku, asi 16 nebo 17 let. Byl zmatený, neuměl číst a dokázal napsat pouze své jméno: Kaspar Hauser. Když se ho ptali, odkud pochází, nebyl schopen odpovědět. Choval se zvláštně: místo masa a zeleniny si vybíral chléb a vodu a neměl žádné společenské návyky.

Za několik týdnů, kupodivu všech Norimberčanů, se Kaspar naučil číst a psát. Už za rok vytěžil ze své slávy maximum a vydal autobiografii, kde se mimo jiné zmínil i o svém dětství. Údajně celý život strávil v malé tmavé místnosti, spával na slámě a krmili ho neznámí lidé.

Nejznámější člověk
Kaspar se stával stále známějším, psalo se o něm nejen v novinách, ale i v knihách a na jeho námět vzniklo i několik divadelních her. V článku z listopadu 1874 magazínu Overland Monthly například stálo: “Příběh Kaspara Hausera je jedním z nejzáhadnějších v tomto století. Také ale je třeba uvést, že zřejmě nikdo jiný nevzbudil v Evropě větší zájem a zvědavost veřejnosti.”

Sláva se mu však stala osudnou. Několikrát se stal obětí pokusu o vraždu a v roce 1833 nakonec podlehl bodné ráně.

Teorie o jeho původu
Kdo vlastně byl tento záhadný mladík? Někteří lidé věří, že trpěl epilepsií a některé z jeho tvrzení mají původ právě v této diagnóze. Další tvrdí, že trpěl bludy a k šílenství ho dohnaly kruté zážitky z dětství (samozřejmě za předpokladu, že mluvil pravdu).

2452215Jedna z nejrozšířenějších konspirací ale říká něco jiného. Kaspar byl podle ní právoplatným dědicem královského trůnu, ale z neznámých důvodů ho ukryli na tajném místě. Zastánci této teorie tvrdili, že nikdo by se tolikrát nepokusil chlapce zabít, kdyby nebyl překážkou v cestě někomu mocnému.

Skutečný Kaspar Hauser
Skutečná identita Kaspara Hausera zřejmě zůstane podobnou záhadou jako identita Jacka Rozparovače. Můžete například slyšet seriózní argument, kterému se chystáte uvěřit, ale vzápětí ho stejně seriózním tvrzením vyvrátí protistrana. S malým množstvím ověřitelných informací a množstvím mýtů tak zřejmě zůstane záhadou navěky.

Ověřeným faktem však je, že Kaspar byl lhář. Množství zdrojů dokazuje, že záhadný mladík často zveličoval a detaily v jeho příbězích se měnily. Lží bylo například i to, že prožil celý život v tmavé místnosti. Pokud by tomu tak bylo, po psychické i fyzické stránce by byl mnohem zaostalejší. Také by kvůli nedostatku vitaminu D, který se v těle přirozeně tvoří při pobytu na slunečním světle, trpěl rachitidou. Důkazy o tom, že by měl pokřivené kosti, neexistují.

Další trhlinou v příběhu je fakt, že minimálně jeden z listů byl falešný. V roce 1812 totiž ještě kapitán norimberské posádky nebyl ani kapitánem a ani se nenacházel v Norimberku.

I pokusy o vraždu mnozí v době Kasparovy slávy považovali za falešné. Ani v současnosti totiž není výjimkou, že lidé fingovaly vlastní smrt nebo si sami způsobují zranění kvůli získání pozornosti.

Kaspar přežil dva pokusy o vraždu, nikdo však útočníky nikdy nezahlédl. Na útok z roku 1829 si mladík jako památku odnesl jizvu na čele, na další útok zase střelnou ránu. Třetí útok se mu stal osudným: bodnutí do žaludku nepřežil.

Jeho smrt však vzbuzuje podezření. Na místě útoku se totiž našla peněženka, o níž Kaspar tvrdil, že mu ji dal sám útočník. V ní se našel papír s adresou zločince, ale otázkou je, proč by muž, který právě bodl někoho jiného, ​​dotyčnému daroval peněženku se svou adresou?

Ještě větší pochybnosti se týkají stop na místě činu. Kaspar tvrdil, že ho napadli v zahradě, ale ve sněhu se kromě jeho stop nenašly žádné jiné. Je tedy pravděpodobné, že se mladík bodl sám (zřejmě kvůli pozornosti) a způsobil si tak horší zranění, než zamýšlel.

Dá se tedy říci, že jelikož Kaspar lhal o svém původu a smrti, i celý svůj životní příběh si vymyslel, protože trpěl psychickou poruchou. Jeho motivy zřejmě nikdy nepoznáme, s jistotou ale dokážeme říci, že toužil po slávě a pozornosti veřejnosti si náležitě užíval.

Ať už lhal nebo ne, jisté je, že jeho původ je opředený tajemstvími i více než 200 let po narození.

k0m1s
k0m1s

Jsem obyčejný člověk, který ve svém volném čase tvoří zajímavé webové stránky. Poslední dobou se velmi zajímám o tajemno, z čehož vznikl i tento web.

2 komentáře

  1. Grammar nazi
    06 července 2016, 10:31 Grammar nazi

    Hrubky opravit nebo my popravit!!!

    Odpovědět
    • k0m1s
      07 července 2016, 14:36 k0m1s Autor

      Ty být dobrá češtin, já vidět 😀
      Chyby byly opraveny.

      Odpovědět