Henry Cotton

Psychicky nemocné léčil trháním zubů a odebíráním orgánů, kolega ho podržel

Hledat příčinu psychických chorob v ústech se zdá bizarní. A přece jeden lékař posedlý zvláštní hypotézou zkoušel léčit pacienty i trháním zubů. Tisíce jich nadosmrti zmrzačil.

Navštivte také:
Tajemství bridgewaterského trojúhelníku

Henry Cotton pracoval jako ředitel obrovského ústavu pro mentálně postižené v New Jersey. Do USA se vrátil jako 30letý potom, jak absolvoval studium psychiatrie v Evropě. Učil se u nejlepších, jeho mentory byli Emil Kraepelin a Alois Alzheimer, kteří položili základy psychiatrické vědy. Učil ho i Adolf Meyer, který byl v psychiatrii doslova průkopníkem. Právě on razil teorii, že mentální problémy vycházejí z lidské osobnosti a ne z mozku jako fyziologického orgánu.

Meyer byl však i zastáncem hypotézy, že psychické problémy jsou způsobeny bakteriálními infekcemi. Viděl totiž desítky lidí s vysokými horečkami, kteří blouznili a měli halucinace. Nesprávný předpoklad u něj ještě podpořilo zjištění z roku 1913, podle kterého bakterie způsobující syfilis vyvolávaly i demenci a poškození mozku. Svůj entuziasmus v tomto směru přenesl i na Cottona, který začal následně experimentovat na pacientech v ústavu pro mentálně postižené. Penicilin ještě nebyl objeven a jediný způsob, jakým se v té době dala eliminovat infekce, bylo chirurgické odstranění infikovaného orgánu.

Navštivte také:
VIDEO: Paranormální jevy v Kalifornském lese

Cotton se nejprve vrhl na zuby a postupně se propracoval k dalším orgánům. Tvrdil, že v ústech žije obrovské množství bakterií (což je pravda), a tak začal pacientům trhat zuby. Doktor dokonce zašel tak daleko, že si dal sám vytrhat zuby a přikázal to i manželce a dvěma synům. Pro jistotu, jako preventivní opatření.

Jenže trhání zubů psychické problémy nevyléčilo. Cotton tedy přešel k vybírání mandlí a následně začal odstraňovat sleziny, části tlustého střeva, varlata, vaječníky, žlučníky a další orgány. Umíral v průměru jeden ze tří operovaných, ale Cotton to připisoval špatnému psychickému stavu pacientů.

Z těch, co přežili, se podle lékaře vyléčilo až 85 procent. Obrovská míra úspěchu ohromila vědeckou komunitu a Cotton se stal svým způsobem celebritou. Ve snaze zbavit se psychických poruch ho navštěvovali mnozí lidé a dobrovolně se nechávali zbavovat orgánů. Jiné museli dovléci do operačního sálu přesto, že kladli odpor. Nejednou se stalo, že o zákroku neinformovali ani příbuzné pacientů v psychiatrickém ústavu.

Navštivte také:
VIDEO: Woodhenge: Příbuzný Stonehenge je plný tajemství

Mezitím pověřil Adolf Meyer svou podřízenou Phyllis Greenacrovou, aby se blíže podívala na Cottonovy hvězdné úspěchy. Meyer byl na svého bývalého žáka hrdý, ale tak trochu mu i záviděl.

Greenacrová se později vyjádřila, že jakmile vstoupila do ústavu, ucítila ponurou a bezútěšnou atmosféru. Nejvíce ji však rozrušil stav pacientů. Měli propadlé tváře a šišlali, protože měli vytrhané zuby. Písemné zprávy a záznamy byly chaotické a nepřesné, čísla neseděla. Greenacrová zjistila, že jen minimum Cottonových pacientů se uzdravilo a zlepšení jejich zdravotního stavu vůbec nesouviselo s operacemi. Také objasnila, že neumírala jen třetina, ale téměř polovina operovaných.

Navštivte také:
Záhada tarimských mumií: Obývali Dálný východ běloši?

Naneštěstí měsíce její práce vyšly vniveč. Když si Meyer přečetl její hodnotící zprávu, byl pobouřen a ve snaze zachránit Cottonovu kariéru odmítl zprávu zveřejnit.

Cotton tak v “klidu” dosloužil v ústavu až do důchodu a následně si otevřel vlastní soukromý ústav, kde nadále mrzačí pacienty. 8. května 1933 zemřel na infarkt, dosud však stihl zabít stovky lidí a další tisíce zohavil. Meyer mu napsal lichotivý nekrolog přesto, že věděl, čeho se jeho žák dopouštěl. Mimochodem, oba Cottonovi bezzubí synové spáchali v dospělosti sebevraždu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *