Rozloučení s kamarádem

Nedávno zemřel po delší nemoci náš kamarád. Bohužel jsme se to dozvěděli až den po jeho pohřbu a tak jsme se s ním nemohli rozloučit. Asi dva dny poté se mi zdál sen: Naše parta několika lidí seděla na terase ve dvoře jakéhosi hotelu. Všichni jsme v pohodlí křesel mlčeli, popíjeli a kouřili. Kamarád, sedící vedle mě, vzal najednou moji ruku do své, široce se usmál a dlouze mi ruku políbil. Byl moc hubený, s nezvykle bílými vlasy i vousy, nějak divně v obličeji zažloutlý. Já mu jen pošeptala: „Ty jsi tak hrozně zhubl…“ A druhý známý, sedící v zahradním křesle vedle nás v klidu řekl: „To se nediv, dyť je mrtvej.“ V tu chvíli mě i v tom snu napadlo, že se přišel semnou rozloučit., když jsem zmeškala jeho pohřeb. Potom jsme vyšli na ulici před hotel a zjistili, že jsme v nějakém městě kdesi v Americe, kam jsme se vždy chtěli podívat. Tak se nám oběma splnil dávný sen. Běželi jsme spolu ulicí a skoro tančili, až jsme se s úsměvem a nádherným pocitem štěstí vzbudila a myslela na svého kamaráda, jak krásně jsme se rozloučili. Věřím že semnou opravdu byl.