VIDEO: Nejděsivější psychiatrické léčebny

VIDEO: Nejděsivější psychiatrické léčebny

VIDEO: Nejděsivější psychiatrické léčebny

2 komentáře 📅18 ledna 2015, 16:59

Psychiatrické ústavy byla v minulém století místa, z nichž se duševně nemocní lidé ve většině případů už nikdy nevrátili do běžného života, protože psychiatrie jako vědní obor byla ještě v plenkách. Na pacientech se zkoušeli různé netestované léky, zvláštní terapie a nepředstavitelné psychiatrické metody, které přinášely duševně nemocným ještě větší utrpení. Hodně z takových léčeben se muselo po čase zavřít, ale duše některých pacientů tam podle několika svědků stále zůstaly. Které léčebny v USA patřily mezi ty nejděsivější?

2246403Psychiatrická léčebna Pennhurst – násilí na dětech
Podle mnohých amerických historiků byla psychiatrická léčebna Pennhurst v městečku Spring City v Pensylvánii jedna z nejhorších v celých Spojených státech amerických. Založena byla v roce 1903, a pacienty v této děsivé léčebně byli převážně děti, o čemž svědčí i přilehlý hřbitov, kde byly mrtvá tělíčka pohřbena. V léčebně se dodnes ukazují přízraky malých dětí, což potvrdili mnozí svědci, mezi nimiž jsou i bývalí zaměstnanci léčebny, ale i lovci duchů. Současný majitel celého komplexu Richard Chakejian hovoří o tom, že v léčebně často potkává malou světlovlasou holčičku v bílých šatech, která se na něj upřeně dívá, a v její blízkosti je cítit velmi silnou negativní energii.

Malou holčičku viděli i někteří lovci duchů, kteří do Pennhurstu zavítali, a podle jejich slov mají před touto léčebnou velký respekt. Celý komplex je dodnes střežen, a členové bezpečnostní služby hovoří o tom, že v oknech vídají lidí, kteří se dívají z oken budovy Quaker. Pokaždé když však přijdou dovnitř, nikdo v budově není, ale slyší hlasy, které nikomu nepatří. Nejděsivějším místem v celém komplexu je budova nazvaná Devin, která sloužila jako ubytovna pro malé děti. V budově byla umístěna i zubní ordinace, která však nesloužila pro lékařské účely. Malým pacientům, kteří pokousali nemocniční pečovatele byly násilně vytrhávány zuby. Většina dětí v léčebně proto měla během pobytu ústa bez zubů. V této nemocniční části je proto často slyšet hlas, který křičí: “Neměli žádné zuby!”

Šokující reportáž o této “léčebně” s názvem Utrpení malých dětí (Suffer The Little Children) udělal v roce 1968 americký novinář stanice NBC Bill Baldini. V roce 1977 byla na léčebnu podána žaloba, a vyšetřovací komise odhalila děsivé zjištění. Celý komplex byl nakonec v roku 1987 uzavřený, a dodnes z něj jde strach.

2246407Psychiatrická léčebna Overbrook – terapie plné utrpení
Další hrůzostrašná psychiatrická léčebna se jmenovala Overbrook v městečku Cedar Grove v New Jersey. Založena byla již v roce 1896, ale největší peklo zde duševně nemocní pacienti zažívali v 30. letech 20. století během velké hospodářské krize, kdy byla léčebna velmi přeplněná. Do sanatoria šli v té době minimálně příspěvky od státu, a pacienti zde doslova živořili. Kromě toho zde duševně nemocní dennodenně zažívali kruté terapeutické metody, během nichž zde zemřeli stovky pacientů. Podle historických záznamů tu jen během kruté zimy v roce 1917 umrzlo 24 pacientů přímo na nemocničních postelích, a další desítky pacientů zde skončili s omrzlinami, neboť v celém komplexu přestalo fungovat topení. Během fungování psychiatrické léčebny, která byla uzavřena až v roce 2007 zde postupně zemřelo více než 10 tisíc duševně nemocných lidí! Všechno toto děsivé zacházení s nemocnými mělo pravděpodobně za následek to, že v celém komplexu se začaly zjevovat přízraky těch, kteří zde tak velmi trpěli.

S různými děsivými zjeveními se zde setkalo množství zaměstnanců, ale i lovců duchů, kteří komplex navzdory neustálému policejnímu hlídání stále navštěvují. Setkat se zde dá s černým přízrakem, který má jen hlavu a ramena, ale i se sestřičkou v bílých šatech z přelomu století, jak chodí do kruhu. Z celé psychiatrické nemocnice vyzařuje podle těch, kteří ji navštívili velmi negativní energie.

2246391Sanatorium Hill View – sebevraždy ze strachu?
Sanatorium se nachází v městečku New Castle v Pensylvánii, a bylo postaveno v roce 1928. Od roku 1925 se však již na tomto místě nacházela farma pro chudé, a když se postavila nemocnice, z komplexu se stalo sanatorium pro duševně nemocné. Po čase se z neznámých příčin začal v nemocničních pokojích pacientům zjevovat přízrak asi sedmiletého chlapce, který dostal jméno Jeffrey. Později přišel nemocniční personál na to, že toho pacienta, jehož Jeffrey navštívil, čekala o pár dní smrt. Jeffrey se stal v nemocnici známým přízrakem – doslova poslem smrti, a každý se bál toho, že přijde právě za ním, čímž mu vlastně “zvěstoval” brzkou smrt. Možná i tento přízrak stál za sebevraždami pacientů a jednoho lékaře, kteří si vzali život skokem ze střechy. Těla zesnulých však nikdo z nemocnice nepohřbíval, a nechali je napospas osudu pod okny sanatoria. Pozůstatky zesnulých tak byly toulavými psy poroznášeny po okolí městečka New Castle.

2246397Přízraků a různých paranormálních jevů bylo během provozu sanatoria několik, a jedna ze zaměstnankyň jménem Molly, která dělala v léčebně sociální pracovnici, mluvila o tom, že neznámé hlasy bylo slyšet hlavně v suterénu, kde měla kancelář vedle místnosti, v níž se shromažďovaly věci po zemřelých pacientech. Nejstrašidelnější místnost v celém sanatoriu byl pokoj číslo 105, kde se Molly starala o pacientku jménem Mary Virginia, která z tohoto pokoje neodešla ani po své smrti, a pravidelně se v ní zjevuje. Právě v této místnosti se s přízrakem Mary Virginie měli setkat kromě Molly i další zaměstnanci, ale i návštěvníci sanatoria. Sanatorium Hill View bylo nakonec uzavřeno v roce 2004, a stalo se vyhledávanou lokalitou lovců duchů, kteří se zde pravidelně setkávají s různými přízraky.

Videogalerie:

Fotogalerie:

Sdílet článek

2 komentáře

  1. Katka
    04 května 2015, 11:49 Katka

    Zdravím 🙂 moc se mi líbí Vaše stránky. Chtěla bych se zeptat,zda nevíte jestli vyšla nějaká kniha o amerických psychiatrických léčebnách nebo o jejich historii? Díky za odpověď

    Odpovědět
    • k0m1s
      04 května 2015, 13:24 k0m1s Autor

      Zdravím,
      děkujeme za pochvalu. Bohužel já osobně o žádné takové literatuře nevím.

      Odpovědět