Záhadná zmizení osob a přesuny v prostoru a čase

Představte si, že byste se najednou ocitli v úplně jiné době a čase. Anebo by se před vámi zjevil člověk z dávných časů, který v naší době nemá co dělat. Mizení osob jsou podle milovníků tajemna zřejmě tím nejzáhadnějším ze všech nevysvětlitelných jevů. První záznamy o tomto fenoménu se údajně objevily už za dob egyptských faraonů. Také ze středověku pocházejí svědectví o setkání s podivnými lidmi, stroji a mechanismy.

V archivech ruského města Tobolsk byl objeven záznam z roku 1897. Na konci srpna tu policie kvůli podezřelému vzhledu a chování zadržela jistého Sergeje Dmitrijeviče Krapivina. Jeho výslech policisty šokoval – zadržený tvrdil, že se narodil v roce 1965 a že pracuje jako operátor v energetickém centru. Nedokázal vysvětlit, jak se v Tobolsku ocitl, pouze si pamatoval na strašnou bolest hlavy a ztrátu vědomí. Přivolaný lékař konstatoval „pomatení mysli“ a Krapivin skončil v ústavu pro duševně choré.

Svůj příběh o záhadném setkání s osobou z jiných časů vyprávěl také ruský námořník Ivan Pavlovič Zalygin. V 80. letech plula jeho posádka se školní ponorkou v tichomořských vodách a dostala se do bouřky. Kapitán vydal příkaz k vynoření na hladinu a na té přímo před sebou spatřili neznámou loď. Málem nevěřili vlastním očím, protože šlo o japonské plavidlo z období druhé světové války. Při jeho prohlídce Sověti objevili napůl živého japonského námořníka s doklady datovanými v září roku 1940. Na případ uvalilo sovětské velení přísné informační embargo.

O záhadném mizení lidí vypovídají i zprávy z africké Keni. U jejích břehů existuje maličký ostrov, kterému místní říkají Ztracený. Nikdo na něm nežije, protože údajně každý, kdo se na něj dostane, beze stopy zmizí. V roce 1935 se ostrov vydali prozkoumat dva členové britské expedice. Nejdříve kolegům hlásili, že jsou v pořádku, pak už ale spojení nenavázali. Letecký průzkum po nich nenašel žádnou stopu.

K dalšímu neobvyklému případu došlo v Estonsku v roce 1944 během druhé světové války. Sovětští vojáci narazili v jednom zdejším lese na skupinu kavaleristů ve zvláštních uniformách – jako z učebnic dějepisu. Když neznámí vojáci uviděli tanky a bojová vozidla, dali se na zběsilý úprk. Jednoho z nich se podařilo zadržet a k velkému překvapení všech mluvil pouze francouzsky. Uváděl, že je příslušníkem Napoleonovy armády. Na dotaz, v jakém roce se narodil, uvedl letopočet 1772. Vypověděl také, že část jeho oddílu zabloudila v husté mlze a že se pokoušejí najít cestu ven. O dotyčného se hned nazítří postarali pracovníci zvláštních služeb.

Britská královská metafyzická společnost eviduje na dvě stovky podobných případů. Patří k nim například ten, ke kterému došlo v Hongkongu v roce 1987. Úřady tu zadržely chlapce, který vypovídal, že pochází z Číny, které vládne císař Kchang-si, což znamená období mezi roky 1661 až 1722. Velmi dobře mluvil archaickým jazykem a orientoval se v historii své doby, navíc mnohá fakta, která uváděl, znali pouze historikové. Chlapec, který měl na sobě starodávný oděv, ale nedokázal vysvětlit, jak se dostal do současného Hongkongu. Odborníci, kteří ho vyslýchali, každopádně na záhady nevěřili, a chtěli ho podrobit dalším testům. K jejich velkému překvapení ale dítě zmizelo.

Záhadologové, kteří se o tento jev zajímají, tvrdí, že drtivá většina případů je nevratná a že se jen málokomu podaří vrátit do doby, do které patří. Ubožáci, kteří se najednou ocitnou v jiném čase, většinou skončí v ústavech pro duševně choré nebo ve vězení.