Africké monstrum – požírač mozků

V Africe má podle keňského kmene Nandi údajně žít jedno z nejobávanějších zdejších zvířat, kterému se říká nandský medvěd, nebo zkráceně nandi. Neznámá mohutná šelma je podle místních domorodců velmi krvelačná a podle popisu se podobá medvědu. Pravěký medvěd, který kdysi na africkém kontinentu skutečně žil však vyhynul před 3,6 miliony let. Jaké šelmy se tedy afričtí domorodci tak bojí?

Nandi – požírač mozků
Šelma, před kterou mají domorodci velký strach má prý žít v oblasti mezi Keňskou horou Elgon a skalnatými skalami Mau. Mohutnému monstru se zde hovoří šivuverre, šimiset nebo ngoloko, nandi mu říkají jen kryptozoologové nebo Evropané, kteří se s ním měli setkat. V domorodých legendách je nandi popisován jako chlupatá dravá šelma podobná medvědovi. Jeho přední nohy mají být delší než zadní a na hlavě má ​​mít protáhlý čenich. Dá se poznat podle knísavého pohybu ze strany na stranu .Na končetinách má mít velké drápy ,s nimiž může jednou ranou zabít zvíře nebo člověka.

Nandi má podle domorodých legend nejprve rozdrtit zvířeti nebo člověku lebku, z níž pak vyžere mozek. Důkazem těchto praktik mají být pohmožděné lebky zvířat, ve kterých chyběl mozek. Těžko z těchto legend říct co je pravda a co výmysl. Pravdou však je, že o šelmě nandi přinesli svědectví i britští vojáci v roce 1910, kteří vedli trestnou výpravu proti kmenu Nandi na náhorní rovině Uasin GISu. Uvádí to ve své knize – V Africe na stezkách zvěře český cestovatel Bedřich Machulka. Sám Machulka, který dokonale znal Afriku i jeho kmeny říkal, že popisy kmene Nandi netřeba brát na lehkou váhu, protože afričtí domorodci dokonale znají nejen všechny zdejší zvířata, ale i jejich chování v přirozeném prostředí. Informace domorodců o šelmě nandi jsou tak podle Machulka velmi spolehlivé.

Medvěd, pavián nebo hyena?
Jedním ze slavných kryptozoologů, který nevěří domorodé legendě o nandském medvědovi byl Francouz Bernard Heuvelmans, který se domníval, že nandi je jen výmyslem domorodců. Podle něj to je zvíře, které bylo vytvořeno z více zpráv popisujících jiné druhy zvířat a všechny druhy byly dány dohromady a tak vznikla jedna krvelačná šelma.
Jiní odborníci si však myslí, že se skutečně může jednat o pravěký druh medvěda, který kdysi na africkém kontinentu žil. Jedním z nich byl i medvěd atlaský, který žil na severu Afriky v pohoří Atlas a poslední kus tohoto druhu byl zabit v roce 1870.

Druhým prehistorickým druhem medvěda byl Agritotherium Wagner, který vyhynul zhruba před 3,6 miliony let a jeho fosílie se našly v Jihoafrické republice a Etiopii. Je tedy možné, aby jeden z těchto druhů medvěda ještě v Africe žil? Podle jiných kryptozoologů by také mohlo jít o vyhynulého masožravého paviána rodu Simopithecus, který se v této oblasti pohyboval zhruba před 10 tisíci lety. Britský kryptozoolog Karl Shuker se zase domnívá, že nandi by mohl být v příbuzenském vztahu s dravou pravěkou hyenou Hyaena brevirostris.

Jak vidět, možností, co by mohl být nandi zač, je značné množství. Většina odborníků si však myslí, že domorodé legendy kmene Nandi jsou založeny na reálných faktech a nějaká šelma podobná medvědovi může v Keni opravdu žít. Mluví o tom i jeden zásadní důkaz – v roce 1972 se v Tanzanii našla ne až tak stará lebka, kterou zoologové přiřadili právě nandskému medvědovi. Může být tedy africký kontinent místem, kde ještě i dnes žijí prehistorická zvířata?