Jak se mohou členové kmene, který byl staletí odříznut od moderní civilizace, modlit k pouhým okem neviditelným vesmírným objektům? Dogoni, kteří žijí v západní Africe, jsou i dnes tak trochu záhadou, kterou ještě věda nerozlištila.
Životní styl Dogonů se v průběhu posledních 50 let výrazně změnil. Stali se turistickou atrakcí a tomu přizpůsobili i své chování. Jenže v 30. letech 20. století žili stále poměrně jednoduše, živili se převážně lovem a sběrem plodů a nepřicházeli velmi do kontaktu s okolními kmeny.
Hvězda Sirius B je pouhým okem neviditelná a na její pozorování potřebujete teleskop. Když ale v 30. letech navštívil Dogony antropolog Marcel Driaule, zjistil, že kmen o existenci této hvězdy už dávno ví a říká ji Po Tolo. A nejen to. Dogon věděli o existenci bílého trpaslíka, který se nachází vedle Sirie B, znali tvar i délku jeho orbity a dokonce věděli, že jde o poměrně hustou hvězdu. Antropologovi také prozradili, že v souhvězdí je ještě další hvězda, které říkají Emma Ya. Tu se však astronomům dosud nepodařilo najít.
Z ústně tradované historie Dogonů vyplývá, že je kdysi navštívili obojživelné bytosti ze Sirie B. Své znalosti měly tyto bytosti, které kmen označuje jako Nommos, prozradit Dogonům. Z toho měla vyplývat jejich znalost Siria B a jeho okolí.
V 30. letech už svět o hvězdě Sirius B dlouho věděl. Objevily se tedy tvrzení, že někdo z civilizace už dříve kontaktoval Dogony, ale kmen o takovém setkání buď nemluvil, nebo si na něj prostě nevzpomínal, protože měl pouze ústně tradovanou historii. To by však znamenalo, že dotyčný měl výborné znalosti z astronomie a dokázal se o ně podělit s kmenem, který dosud neměl povědomí o tvaru orbit či hustotě hvězd.
Zdá se, že mimo těchto poměrně odborných znalostí nevěděli Dogoni v 30. letech o astronomii nic víc. Je tedy pravděpodobné, že informace o hvězdě Sirius B a její sousedovi dorazili ke kmeni zvenčí. Ufologové se přiklánějí spíše k názoru, že kmen před tisíci lety opravdu navštívili mimozemšťané. Antropologové jsou opačného názoru a tvrdí, že informace se k Dogonům dostali od jiných lidí. Ale jelikož chybí hmatatelné důkazy a dá se spoléhat pouze na ústní tradice, stejně dobře můžeme věřit oběma verzím.