Ve více částech naší planety byl pozorován zvláštní červený déšť připomínající krev, který vědcům pořádně zamotal hlavy. První vědecké analýzy červené dešťové vody, která v několikaletých odstupech padá v indickém státě Kérala, totiž ukázaly, že se v ní nacházejí neznámé mikroorganismy, které s velkou pravděpodobností pocházejí z vesmíru.
Krvavý versus červený déšť
Dnes už nikdo nemůže popírat, že červené deště z nebe skutečně padají. Vědci několik z nich v minulosti podrobili důkladné analýze, a tak se daly vysvětlit přirozeným způsobem. Příčinou červených dešťů nad Evropou je například saharský písek, který se do deště dostane díky větrné smršti a virům.
První vědecké analýzy červeného deště v Indii ukázaly, že zabarvení je způsobeno mikroskopickými částečkami, které připomínají buňky. Indičtí biologové doktor Godfrey Louis a Santhos Kumar izolovali z deště červené částečky, které měly podobu tenkostěnných buněk velikosti 4 až 10 mikronů, a podobaly se na lidské červené krvinky. Vědci také zjistili, že tímto buňkám vyhovují extrémní teploty – nejlépe se rozmnožují při teplotě až 300°C a vůbec k tomu nepotřebují světlo. Mikroorganismy tak podle všeho nepocházejí z naší planety, protože žádná známá bakterie na Zemi není schopna rozmnožovat se při tak vysoké teplotě – nejodolnější pozemská bakterie snese teplotu maximálně 122°C. Další záhadou pro vědce však bylo to, že mikroorganismy v dešťové vodě sice připomínají normální buňky, ale nemají běžné biologické molekuly, tedy neobsahují DNA. Biologové si tak myslí, že tyto nově objevené buňky mají svou genetickou informaci uloženou v jiném druhu molekuly než DNA. A největším překvapením pro vědce bylo rozmnožování těchto buněk. Množení totiž neprobíhá obvyklým dělením, ale tak, že vznikne jedna velká mateřská buňka, z níž pak vypadnou její „potomci“.
Pokud to nejsou živé buňky, nevím, co by to bylo. Možná je to počátek něčeho fantastického.
Jiní vědci jsou však méně optimističtí a říkají, že nepřítomnost DNA nemusí nutně dokazovat mimozemský původ organismu. Odkud se však neznámé buňky do deště dostali není dostatečně vysvětleno. Někteří odborníci si však myslí, že by tyto mikroorganismy mohly pocházet z úlomků komet. Právě komety totiž obsahují chemické látky, které jsou schopné podporovat růst mikroorganismů a tak buňky v červeném dešti mohou být mimozemského původu. Pokud by se to prokázalo, byl by to první důkaz mimozemského života a tak by se dalo potvrdit i to, že pozemský život se vyvinul z mikrobů, které se na Zemi dostali právě z komet – tzv. teorie panspermie.
Indický červený déšť, který se pravidelně opakuje s několikaletou přestávou je pro vědce stále velkou záhadou, a ani oni se zatím nedokáží shodnout na tom, co to vlastně lidem v Indii padá na hlavy. Na rozřešení této vědecké hádanky si tak budeme muset ještě počkat.