Kde ležela antická brána do pekel

Snad každá kultura má nějaké místo, které je vstupem do podzemní říše, kde vládnou pekelné mocnosti. Tento mýtus se nevyhnul ani antickému Řecku a Římu, kde se místu, kam odcházejí po smrti hříšníci, říká podsvětí. Jemu vládl Pluto (staří Řekové mu říkali Hádes) se svou manželkou Proserpinou, ke které přišel tak, že ji prostě unesl. Antické mýty, v nichž se často hovoří o vstupu do podsvětní říše, umisťovali toto místo do Malé Asie, do dnešního Turecka. A k překvapení moderních vědců mýty nelhaly.

Tato „brána do pekel“ skutečně existuje a nachází se u starověkého města Hierapolisu, které my dnes známe pod názvem Pamukkale. Sem se ročně vydávají tisíce turistů, kteří touží vidět jednu z největších tureckých atrakcí, bělostné travertinové kaskády a stěny s tyrkysově zbarvenou průzračnou vodou.

A právě tady italští archeologové nedávno objevili pozůstatky svatyně, u které byl bazén s posvátnou vodou, ale hlavně otvor do země, z něhož vycházejí smrtící sirné páry. Jakmile se se v jeho blízkosti zdrží o trochu menší zvířata, jako ptáci nebo drobní obratlovci, o jejich „rozsudku smrti“ je rozhodnuto.

Tomuto místu se říká Plutonova brána a ve starověku, hlavně za dob antického Říma, byl posvátný okrsek obklopen hledištěm, z něhož mohli obyvatelé a návštěvníci Hieropolisu sledovat náboženské ceremoniály k uctění podsvětních božstev.