Všechny dosavadní verze o smrti velkého „vůdce národů“ nemají s pravdou mnoho společného. Navíc existuje důvodné podezření, že 9. března 1953 byl u Kremelské zdi ve skutečnosti pochován dvojník Josefa Vissarionoviče Stalina.
Není to tak dlouho, co byly odtajněny archivy KGB, ve kterých historici nalezli dokumenty týkající se Stalinovy smrti. Nechyběly v nich vůdcovy zdravotní karty od roku 1904 a také zpráva popisující poslední dny jeho života, na které se podílelo několik lékařských kapacit své doby.
Dosud utajovaná zpráva doslova staví na hlavu všechny dosavadní informace, které byly oficiálně publikovány. Denní výkazy podepsali vedoucí lékaři a patologové, kteří by v této děsivé době ani nepomysleli na to, že by mohli výsledky jakkoli zkreslit.
Hlavním doposud známým svědkem byl pomocník správce Stalinovy chaty Pjotr Lozgačov, který měl tyrana ve vážném stavu spatřit jako první. „Stalin ležel na podlaze pokryté kobercem vedle stolu… Podle instrukcí jsem okamžitě domácím telefonem volal Butusovovou, Starostina a Tukova. Bylo zřejmé, že v tenké vojenské košili doslova mrzl… Butusovová mu shrnula rukávy a Stalina pak položili na sousední pohovku a přikryli ho teplým plédem. Druhého března v devět hodin na chatu přijeli lékaři a začali s prohlídkou…“
V obleku, nebo v košili?
Tato oficiální verze se ale neshoduje s odtajněnými záznamy, které se na veřejnost dostaly až nyní: „První prohlídka vážně nemocného se uskutečnila v sedm hodin ráno druhého března za přítomnosti vedoucího Lékařského ústavu při Kremlu soudruha Kuperina… Pacient ležel na pohovce v bezvědomí, na sobě měl oblek…“
Takže za prvé: podle této, dosud přísně utajované zprávy se doktoři ke Stalinovi dostali už v sedm hodin ráno. A za druhé, podle ní měl vůdce oblek, zatímco Pjotr Lozgačov zmiňuje košili, a nikde neuvádí, že by ho někdo převlékal. Vzniká otázka: proč ty rozpory? Nemohlo k nim dojít být proto, že ve skutečnosti našli Stalina už mrtvého, a proto ho narychlo nahradil „náhle onemocnělý“ dvojník? Mimochodem, o tom, že Stalina našli jeho podřízení už mrtvého, vypovídal i správce chaty Orlov. Kam ale zmizelo Stalinovo tělo? To se neví. Podle jedné verze ho „uklidili“ do chladírny, která byla součástí vybavení chaty, podle jiné měl být narychlo zazděn ve sklepě.
Rozhodně ale musely být pitvány ostatky jiného muže. Tomu totiž odpovídají i závěry autopsie, které v některých bodech neodpovídají záznamům na zdravotních kartách skutečného Josefa Vissarionoviče.
Stalin měl srostlé prsty
Podivný je hlavně fakt, že při vnější prohlídce těla nikdo z lékařů nezaznamenal srostlý druhý a třetí prst na vůdcově levé noze, což bylo zjištěno jednak během prohlídky v roce 1904, kdy byl Stalin zatčen, a dále potvrzeno i v letech 1925 a 1926, kdy na tento defekt lékaři přímo upozornili. Nikde v pozdějších zdravotních záznamech není přitom ani zmínky o tom, že by tato vada byla chirurgicky odstraněna, na prstech zesnulého navíc nebyly zjištěny ani jizvy, které by tam po takovém zákroku musely zůstat. Patolog by si při pitvě něčeho takového určitě všiml, protože prohlídka zesnulého byla velmi podrobná: „Nehty na obou palcích nohou jsou silnější, nahnědlé barvy, krátké, zvrásnělé. Na ostatních prstech jsou tenké a bledé. Prsty na pravé noze jsou vzpřímenější“. O srostlých prstech na levé noze nikde ani zmínky.
Prohlídka byla opravdu důkladná. Byly zaznamenány všechny kožní důlky, skvrny, šrámy, barevné změny, neštovičky… V pitevní zprávě například stojí i toto: „Na hřbetu pravého zápěstí je patrná kůže s narůžovělou barvou, levé zápěstí je nažloutlé. Na povrchu zápěstí obou horních končetin jsou pigmentové skvrny ve velikosti od špendlíkové hlavičky po 0,651 cm. Na pravém předloktí poblíž zápěstí je skvrna podobné velikosti“. Vyvstává otázka: jak by si při takhle podrobné prohlídce nemohli nejlepší lékaři své doby nevšimnout, že Stalinova levá ruka je jiná než ta pravá? Stalin trpěl nemocí, kvůli které nemohl plně pohybovat levou rukou, a ačkoli se nevědělo, o jakou chorobu vlastně jde, záznamů o ní bylo dost a dost. Je navíc i dobře zdokumentována na filmových záběrech, kdy Stalin pochroumanou levou ruku vždy drží v určité pozici, aby si ulevil. V pitevní zprávě není o této vadě ani zmínky.
Dvojníků byla zjevně celá řada
O skutečnosti, že lékaři pitvali dvojníka, svědčí i fakt, že nikdo z patologů nezaregistroval to nejdůležitější – rozdíl v délce obou dolních končetin, který ve Stalinově případě činil tři centimetry. O tomto defektu informovali ve vůdcově zdravotní kartě z 2. září 1929 profesoři Versilov a Valedinskij.
Všechny tyto nově objevené důkazy svědčí o tom, že posmrtně ohledávané tělo nemohlo ve skutečnosti patřit Stalinovi. Na přetřes se tak opět dostávají starší spekulace, podle kterých měl být skutečný Stalin zavražděn už v prosinci 1937. Jeho talentovaného dvojníka pak stejný osud postihl 26. března 1947.
Vůdcovi „spolupracovníci“ našli náhradní „řešení“ i tehdy. Dnes nám nezbývá než se ptát, kdo je vlastně pochován u Kremelské zdi pod jménem Stalin?