Každý člověk by měl asi špatný pocit, kdyby zjistil, že dům, ve kterém bydlí, se nachází nad zapomenutým hřbitovem. A právě toto se stalo více lidem v americkém státě Texas, kteří si postavili své domy na místě starého pohřebiště, protože o tom vůbec netušili. Mrtví tak nenašli klid ani po smrti a proto dali o sobě brzy vědět.
Pohřebiště otroků
Prvními oběťmi bezohledné firmy, která postavila domy na zapomenutém pohřebišti, byli manželé Sam a Judith Haneyovi, kteří si na začátku 80.let minulého století koupili nově postavený dům v Newportu v americkém státě Texas. Brzy jim však jejich vysněný dům udělal ze života velké nepříjemnosti. Když se manželé rozhodli postavit na zahradě bazén, objevil se před jejich dveřmi domu muž, který jim řekl, že na jejich zahradě se nacházejí staré hroby, a že by nebylo dobré, aby je zneuctili. Majitelé domu však tomu nechtěli věřit a navzdory varování začali s výkopovými pracemi.
Už po prvních výkopech bylo jasné, že neznámý muž, který je varoval mluvil skutečně pravdu. Bagr totiž narazil na dvě borové rakve, ve kterých byly ostatky lidí. K hrobu byla zavolána policie, která učinila nezbytnou oficiální exhumaci.
Sam a Judith proto později začali pátrat, kdo byl vlastně na jejich zahradě v minulosti pohřben. Zjistili, že jejich dům se opravdu nachází na starém neoznačeném hřbitově, který se oficiálně jmenoval Black Hope – Černá naděje. Hřbitov na počátku 20. století sloužil pro pohřbívání otroků, kterých zde bylo pohřbeno asi šedesát. Poslední pohřeb se konal v roce 1939 a časem se všechny dřevěné kříže rozpadly a na hroby se zapomnělo. Sam a Judith Hané zjistili, že na jejich zahradě byl hrob Charlieho Thomase a jeho ženy Betty. Po tomto odhalení se v jejich domě začaly dít velmi podivné věci.
Judith Haneyová popisovala, jak v jejich domě slyšela mužský hlas, přesto, že byla doma sama. Myslela si, že se vrátil její manžel Sam, ale dveře byly zavřené a všude byla tma. Podivný hlas se jen zeptal: „Co děláš?“ Na druhý den zjistila, že se jí ztratily červené boty, které nikde nemohla najít, nenašel je ani její manžel. Teprve později je objevili na hrobě Betty Thomasové. Nikdo nedokázal říct, jak se tam dostaly. Jejich pátrání nakonec ukázalo, že právě v ten den, kdy Judith zmizely červené boty, měla pohřbená Betty Thomasová narozeniny. Mohl je na hrob dát její manžel Charlie, jak si manželé Hanyeoví mysleli?
Manželé Haneyoví byli nakonec nuceni se z domu odstěhovat, protože nenašli klid. Každý den se v jejich domě děly paranormální jevy jako samovolné zhasínání světel, pouštění vody, či zapínání a vypínání spotřebičů.
Manželé Haneyoví nebyli jediní, jimž do života vstoupili duše mrtvých. Podobné jevy zažili i jejich sousedé Ben a Jean Williamsovi, kteří si zde koupili dům. I oni zažili podivné jevy, dokonce až s tragickým koncem. Manželé často na stěnách domu vídali podivné stíny, v jejich domě byl neustále odporný zápach. Záchod jim samovolně splachoval a při odtoku vody ze záchodové mísy bylo údajně vždy slyšet podivné hlasy.
Někteří obyvatelé Newportu zatím odolávají paranormálním jevům, ale starousedlíci říkají, že dlouho nepotrvá a ze zapomenutého černošského hřbitova, na kterém stojí domy nakonec odejdou všichni, kteří si zde koupili domy. Najdou pohřbeni otroci v Black Hope konečně klid? Kdy to bude?