Mnohé filmy, o kterých si myslíte, že jsou docela vymyšlené, vlastně nemají až tak daleko od pravdy a natočili je na základě skutečných událostí. Jedním z nich je Scorseseho velkofilm Gangy New Yorku z roku 2002. Některým čtvrtím velkoměsta tehdy opravdu vládli zločinci.
Čtvrt Five Points byla skutečným vroucím kotlem a hnízdem zločinu. Shromažďovali se v ní nejnižší a nejchudší společenské vrstvy: imigranti z Evropy, nevzdělaní dělníci z manufaktur i osvobození otroci. Ve vůbec nejhorších životních podmínkách v Americe se tehdy snažili o jediné: přežít.
Život ve Five Points nebyl jednoduchý a už vůbec ne bezpečný. Násilí zde bylo celkem běžné. Spory mezi rasami zde byly na denním pořádku, mezi sebou se nesnášeli i imigranti z různých zemí. Nemoci se v nehygienických podmínkách šířily rychlostí blesku. A právě ve čtvrti zlodějů, bordelů a chudoby vznikly gangy New Yorku.
Lišily se zejména oblečením. Členové Bowery Boys, gangu, který tvořili zejména požárníci, chodili v červených tričkách a cylindrech. Chlapci ze Shirt Tails si zase nezapravovali košile, gang Plug Uglies se vyznačoval nadrozměrnými klobouky z bobrů. Dead Rabbits, jak už jejich název napovídá, chodili po ulicích s mrtvými zajíci přibitými na holích.
Nejznámějším gangem byl zřejmě Bowery Boys a skládal se z takzvaných nativistů, lidí, kteří se v Americe narodili. Vedl ho Bill „Řezník“ Poole, boxer a inspirace pro jednu postavu ze Scorseseho filmu. V roce 1855 ho ze zad zastřelili pobočníci jeho rivala Johna Morriseyho, který vedl gang Dead Rabbits. Ten se skládal z irských imigrantů a s nativisty byl v neutuchajícím konfliktu.
Protikatolické Bowery Boys totiž zastávali názor, že Amerika patří výlučně potomkům bělochů, kteří ji kolonizovali. Když ale ve 40-tých letech 19. století vypukl Gorta Mór, velký irský hladomor, do New Yorku se najednou přihnali desítky tisíc Irů – katolíků. Násilnosti na sebe samozřejmě nenechaly dlouho čekat.
Do jedné z bitev, která v ulicích Five Points vypukla, se zapojilo odhadem asi tisíc lidí. Bojovali vším, co jim přišlo pod ruku a navzájem si vykrádali domácnosti, ačkoli neměli téměř žádné cennosti. Výsledkem bylo osm mrtvých a stovka zraněných.
Morrisey se z bahna čtvrti Five Points nakonec vyhrabal i díky kontaktům v politické organizaci Tammany Hall a stal se americkým kongresmanem.
Zločinecké skupiny udělaly z Five Points zřejmě nejnebezpečnější čtvrt světa. Legenda praví, že v činžovním domě Old Brewery se každý den odehrála alespoň jedna vražda.
Další vlna násilností se objevila ihned po vypuknutí americké občanské války v roce 1861. I v New Yorku začalo docházet k nuceným odtahům a Irové si frustraci rozhodli vybít na lidech s tmavou pletí. Město se ocitlo doslova v plamenech. Irské gangy zavraždily asi stovku lidí a dokonce vypálily sirotčinec pro černošské děti.
Five Points ovládali gang téměř sto let. Změna přišla náhle, a to poté, co se do ulic nasáklých zločinem a chudobou vydal fotograf Jacob Riis. Ve své knize How the Other Half Lives (v překladu Jak žije druhá polovina) zdokumentoval život té nejpotřebnější části americké populace. Jeho dílo změnilo nejen tvář města, ale i přístup úřadů k chudobě.
Mnohé domy ve Five Points zbourali, mezi nimi i nechvalně známý Old Brewery. Gangy se následkem razií a zatýkání velmi rychle rozpadly a z kdysi nejnebezpečnější čtvrti světa je dnes poměrně klidné místo pro život.