Známí pohřbili dcerku jako čtyřměsíční.V dlouhých bílých šatičkách, s růžovou stuhou kolem pasu.
O několik let později se jim narodila druhá dcera, velmi podobná té první.Když už měla osmnáct let, vzbudil ji v noci ze spánku matčin strašlivý výkřik.Vzápětí máma upadla do bezvědomí a skoro hodinu ji nemohli s otcem probrat.
Později jim vyprávěla, co se jí stalo. Asi po půlnoci zaslechla, že někdo kráčí po podezdívce u domu.Za tím následovalo odemykání dveří.To už procitla úplně, protože s jistotou věděla, že z rodiny se v tento noční čas venku nezdržuje nikdo.Všichni spali ve svých postelích.Neznámé kroky pak přešli přes kuchyni, samy od sebe se otevřely dveře do ložnice a zastavila se v nich její první, tedy mrtvá dcera.Zajímavé na tom je, že ačkoliv ji pochovali jako čtyřměsíční, nyní vypadala na pět let.Dlouhé bílé šaty jí splývaly podél těla a růžová stuha vlála. Matka, celá šťastná, že dcerku opět vidí, začala se s ní povídat.Vůbec necítila co jen nejmenší strach. Pravila jí:“ Marika, tak si nás přišla podívat po tolika letech?“Holčička odpovědělo kývnutím hlavy.“A máš se dobře?“Odpovědí bylo zase přikývnutí.Když ale dcerce navrhla, že vzbudí tátu, nesouhlasně zamávala hlavou.Matka se mezitím pokusila pohnout, chytit manžela, no nešlo to.Pak už jen pozorovala, jak dcerka odchází.Holčička zavřela za sebou dveře, prošla přes kuchyni, zamkla…
Až když nastalo úplné ticho, dokázala matka vykřiknout, ale v té chvíli i upadla na celou hodinu do bezvědomí …