Muž se železnou maskou – kdo to ve skutečnosti byl?

Alexander Dumas o něm psal, Leonardo DiCaprio si ho zahrál. Muž se železnou maskou však opravdu existoval a jeho identita je dodnes záhadou. Kdo mohl být tajemný muž, jehož nejméně pět let drželi v zajetí na příkaz francouzského krále Ludvíka XIV.?

Jaká fakta známe o muži se železnou maskou? V podstatě žádná. Dá se jen konstatovat, co se v současnosti dá považovat za pravdivé informace založené na skutečných událostech. Dotyčného věznili v Bastille v letech 1698 až 1703. Mnozí historici jsou přesvědčeni, že už předtím šlo o vězně, kterého později do Bastilly pouze přesunuly. Zemřel 19. listopadu 1703 a v úmrtním listu měl zapsáno jméno Monsieur de Marchiel. V době smrti měl kolem 40 let a na základě toho, jak s ním ve vězení zacházeli, se předpokládá, že pocházel z vyšších kruhů.

Legendy a klepy
Přejděme k neověřeným informacím. Nejznámější pomluva samozřejmě říká, že muž se železnou maskou byl dvojčetem Ludvíka XIV. Aby nebyl ohrožen panovníkův nárok na trůn, drželi jeho bratra pod zámkem a s maskou na obličeji. Jiná verze příběhu říká, že nešlo o dvojče, ale pouze o sourozence. A i tato verze se tradovala různě.

V jednom příběhu měl být muž se železnou maskou královým starším bratrem a první v řadě na trůn. Ludvík XIV. ho však měl dát ještě před korunovací uvěznit. Ve druhém příběhu zase šlo o mladšího bratra, ale říkalo se, že Ludvík XIV. je nemanželským synem bývalé královny a tedy neměl nárok na trůn. Aby tento fakt zamaskoval, nechal svého mladšího bratra uvěznit. A aby toho nebylo málo, v třetím příběhu se traduje, že muž se železnou maskou nezemřel ve vězení, ale utekl z Bastilly a na venkově se setkal se spiklenci. Když se pak vracel do Paříže, po cestě ho zabili.

Méně poetické klepy říkaly, že maska ​​vlastně nebyla železná, ale pouze látková, a že muž ji musel mít na tváři jen tehdy, když byl ve společnosti jiných lidí.

Další hypotézy
Říká se, že falcká princezna Alžběta Šarlota věděla o vězni a dokonce o něm napsala v jednom dopisu. Uvedla, že s ním zacházejí dobře, ale je přísně střežen a nesmí si dát dolů masku za žádných okolností, jinak by ho zabili.

Filozof Voltaire, který byl v roce 1717 vězněm v Bastille, se od tamních dozorců dozvídal informace o záhadném maskovaném vězni. Podle Voltaira zde však muže drželi už někdy v roce 1661. Byl vysoký, hezký, hrál na kytaru a zemřel jako 60-letý. Filozofova verze příběhu se však značně liší od toho, co dnes umíme považovat za pravdu.

Spisovatel Joseph LaGrange-Chancel také psal o muži s maskou. Podle něj však nebyl vězněm v Bastille, ale na ostrově Sainte-Marguerite někdy v druhé polovině 17. století. Časově se tedy jeho verze shodovala s Voltairovou. Chancel ji však ještě přibarvil a napsal, že bývalý ředitel věznice na ostrově Sainte-Marguerite oslovoval muže se železnou maskou jako „prince“. Spisovatel se však v tomto vězení ocitl až nejméně 20 let po údajné smrti muže se železnou maskou, a tak s největší pravděpodobností pouze reprodukoval klepy, které stihly za dvě dekády vzniknout.

Jiné hypotézy hovoří o tom, že muž se železnou maskou se jmenoval buď François de Vendôme, bývalý milenec matky Ludvíka XIV., Nebo Antonio Ercole Mattioli, jehož ve Francii soudili za zradu.

Žádná verze se však v současnosti nedá ověřit. Zatímco se tedy neobjeví nové archivní dokumenty, které by pojednávaly o muži se železnou maskou, zůstane jeho identita zahalena rouškou tajemství.

Exit mobile version