V roce 1992 byly při geologickém průzkumu hornin objeveny miniaturní nanospirály, jejichž původ se dosud nepodařilo objasnit. Nanospirály totiž podle vědců nebyly přírodního původu, ale jednoznačně je musel někdo vyrobit. Problém byl však v tom, že archeologové odhadli věk tajemných nanospirál minimálně na 20 tisíc a maximálně na 300 tisíc let. Kdo je tedy mohl vyrobit?
Nanosoučástky, které postavily vědu na hlavu…
Ty nejmenší nanospirály byly vyrobeny ze vzácného wolframu a molybdenu, větší byly měděné. Jejich velikost byla od 3 centimetrů až po mikroskopických 0,003 milimetrů. Analýzou miniaturních nanospirál byla pověřena Ruská akademie věd ve městě Syktyvkar. Vzorky však byly poslány i vědcům do Moskvy, Petrohradu a Helsinek. Všichni vědci, kteří se zabývali nanosoučástky potvrdili, že vzhledem k totožnosti všech analyzovaných mikrosoučástek, jde výlučně o uměle vyrobené předměty, které nemohou být výsledkem žádných přírodních procesů.
Vědci dále zjistili, že nanosoučástky byly při výrobě tavené, což znamená, že ty wolframové se musely tavit až při teplotě kolem 3000°C! A právě wolfram patří mezi nejtěžší tavitelný známý kov na světě. No a aby toho nebylo málo, nanosoučástky byly objeveny v geologických vrstvách starých minimálně 20 tisíc a maximálně 300 tisíc let. Kdo by tedy mohl takové miniaturní předměty vyrobit, kdy se podle archeologů v té době po Zemi procházeli neandrtálci, a předchůdce člověka homo sapiens sapiens?
Mnozí asi namítnou, že toto rozmezí je dost velké, ale nic to nemění na tom, že i kdyby tyto nanosoučástky byly vyrobeny třeba před tisíci lety nebo i před stoletím není jasné, kdo by byl schopen takto extrémně náročné součástky z nejtěžšího tavitelného kovu vyrobit. I dnešními moderními technologiemi by měli lidé velký problém zhotovit ty nejmenší wolframové nanosoučástky.
Vědci se k záhadným nanosoučástkám nechtějí velmi vyjadřovat, protože jsou jen dvě možnosti jak se na Zemi mohli dostat. Buď se musí poopravit historie a původ člověka, protože je mohl vyrobit jen člověk na velmi vysokém stupni vývoje před tisíci let, a o této civilizaci nemáme žádné poznatky nebo je na Zemi nechali, případně ztratili nebo odhodili mimozemští návštěvníci. Obě teorie jsou samozřejmě velmi nepřijatelné pro současnou vědu, protože ustálená historie by se musela radikálně změnit. Proto se našlo množství skeptiků, kteří vše prohlásili za jasný podvrh, což je samozřejmě pro vědce nejjednodušší.
Problém je však v tom, že nanosoučástky se nenašli pouze na jednom místě, ale hned na třech místech. Bylo to v blízkosti řeky Narada, řeky Kožim a řeky Balbanju v autonomní republice Komi při ruském pohoří Ural. Kdo by byl ochoten rozházel takové mikrosoučástky, které by bylo obtížné vyrobit i dnes, na těchto místech a čekat, kdy se k nim vědci dostanou? Záhadou pro vědce tak mimo jiné zůstalo i to, proč se tyto miniaturní součástky našly jen při vodních tocích .
Od prvního objevu nanospirál již uplynulo 21 let, ale dodnes se nepodařilo nikomu z vědecké oblasti vysvětlit odkud mohou tyto součástky pocházet, k čemu patřily, a kdo je mohl vyrobit. Právě tyto staré artefakty mohou být podle některých odborníků dalším svědectvím o tom, že naši planetu v minulosti navštívili nebo navštěvovali jiné inteligentní bytosti případně lidé byli v dávné minulosti mnohem vyspělejší než je současná civilizace. Záhada tajemných nanospirál tak stále přetrvává…
Videogalerie:
