Figurína za výlohou obchodu se svatebními šaty v mexickém městě Chihuahua je zřejmě nejbizarnější modelkou svého druhu. „Žije“ v ní už od 25. března 1930. Podle místních nejde o umělou pannu, ale o dokonale zachovalé tělo dcery majitele obchodu.
Nejen Mexičané, ale i turisté, kteří se o zvláštní figuríně doslechli, koukají s úžasem do výlohy a dohadují se, zda jde o umělý výtvor nebo o pozůstatek kdysi živého člověka. Pascualita je totiž až překvapivě dokonalá a vypadá velmi realisticky. Už v březnu 1930, kdy byla poprvé instalována ve výloze, vyvolala velký ohlas. Lidé nedokázali odtrhnout oči od její perfektně lidské tváře a přirozené barvy pleti. Velmi brzy jim došlo, že se nápadně podobá dceři majitele obchodu Pascuala Esparzy. A legenda byla na světě – s největší pravděpodobností je to ona. Zemřela krátce předtím a otec ji pak nechal nabalzamovat a vystavil ji ve svém obchodě se svatebními šaty.
Šaty na figuríně se mění dvakrát týdně. Její vzhled zaráží i současnou aranžérku Soniu Burciagu, která novinářům řekla: „Všimněte si třeba jejích rukou, jak moc jsou realistické. A kdybyste viděli její nohy. Jsou na nich patrné drobné křečové žíly. Osobně se domnívám, že to byl původně živý člověk.“
Odborníci mají jasno: „Nemůže jít o lidský trup. Balzamování je mnohem těžší, než si laici myslí. A kdyby se balzamované tělo vystavilo jen tak do výlohy, velmi záhy by podlehlo zkáze,“ vysvětlují. Mumie musí být vystavena ve velmi speciálním prostředí a vyžaduje specifické zacházení. Například Leninovo tělo, které je vystavené v moskevském mauzoleu, prohlížejí dvakrát týdně čtyři odborníci ve skryté laboratoři a natírají ho speciálními přípravky. Dvakrát ročně pak mumie na dva až tři měsíce ze sarkofágu mizí. Její tělo se namáčí ve speciální lázni a vědci kůži centimetr po centimetru prohlížejí. Jen občas sovětskému vůdci vymění i novou košili a oblek s kravatou. Říká se, že už dávno přišel o některé části těla, které byly nahrazeny voskovými. Nabalzamovaná mumie Lenina byla uložena do mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě hned po jeho smrti v roce 1924. Od té doby se také scvrkává (místo 162 cm měří tělo ukryté pod deskou už jen 148 cm). Naproti tomu Pascualita je pořád ve vynikající formě.
