Od vynalezení fotoaparátu vznikly tisíce fotek, které podle jejich autorů zachycují něco zvláštního, v některých případech až paranormálního. Mezi snímky, na kterých se údajně nachází duch, se nachází i portrét rodiny Cooperových.
Na internet se tato fotografie dostala v roce 2009 a od doby, co se o ní dozvěděla veřejnost, neutichá debata o autenticitě záběru. Portrét Cooperových měl vzniknout někdy v 50-tých letech 20. století v den, kdy se rodina přestěhovala do nového domu. Na záběru lze vidět Cooperovu manželku a matku, kterým na kolenou sedí děti.
Běžný rodinný portrét, řeknete si. I by tomu tak bylo, kdyby v jeho levé části nevisela ze stropu za nohy děsivá postava. Odhalit se ji podařilo až při vyvolávání filmu. Autor záběru měl v té době neoblomně tvrdit, že během samotného focení si ničeho zvláštního nevšiml. Z výrazů na tvářích pořízených osob je zřejmé, že také nezaregistrovali podezřelého vetřelce.
Pokud budeme předpokládat, že portrét Cooperových není výsledkem úpravy ve Photoshopu, jaké možnosti máme při identifikaci toho, co se nachází v levé části snímku?
Může jít o jakýsi „odraz“ duše bývalého majitele domu? Nebo je vysvětlení mnohem prozaičtější a celý záběr je pouze výsledkem dvojité expozice?
Když se na fotografii blíže podívali odborníci, odhalily, že její rohy prošly procesem takzvané vinětace. Takový efekt může být výsledkem přirozených jevů, jakými jsou vady na čočkách fotoaparátu či jeho nesprávným nastavením, zdá se však, že v tomto případě je vinětace v jednotlivých rozích až příliš umělá a dokonalá na to, aby vznikla neúmyslně. Spíše se zdá, že je výsledkem práce vtipálka v programu na úpravu fotografií.
Kritici teorie o paranormálním jevu také upozorňují na stíny, které neznámý objekt vrhá. Ty totiž dopadají v závislosti na zdrojích světla v nesprávném směru. Jejich argumenty naznačují, že portrét Cooperových je opravdu podvrhem.
Kdo však za podvrhem stojí? Na internet se snímek dostal 14. listopadu 2009. Zveřejnil ji Sam Gowan na fanouškovské stránce amerického hororového spisovatele Thomase Ligottiho. Nazval ji „Rodinné setkání“, pozdější vyšetřování z řad nadšenců paranormálních jevů i amatérských hledačů pravdy však ukázalo, že Gowan není autorem záběru.
Později snímek koloval na různých fórech, které se věnují existenci duchů, a získávala stále větší popularitu. Zřejmě však opravdu bude jen výsledkem práce šikovného grafika, který si mohl k fotce vymyslet i příběh o Cooperových, aby jí dodal věrohodnost. Přesně se to však možná nikdy nedozvíme.