Nepokořená hora Kailas
Možná se to mnohým bude zdát až nemožné, ale skutečně se na vrchol hory Kailas zatím nepodařilo vystoupit žádnému horolezci na světě. Přestože čínská vláda v minulosti vydala několik oficiálních povolení na výstup hory, vždy se počasí tak neuvěřitelně pokazilo, že dobývání hory se muselo ustavičně odkládat. První povolení dostal slavný italský horolezec Reinhold Messner, přesto na horu nikdy nelezl.
Messner argumentoval tím, že hora Kailas je posvátná a jedna legenda mluví také o tom, že vrchol hory je nedostupný pro kteréhokoliv člověka, a že bohové nikdy nedopustí, aby obyčejný smrtelník stál na jeho vrcholu. Špička hory Kailas je totiž posvátná pro čtyři asijské náboženství – buddhismus, hinduismus, džinismus a bönismus. Navzdory této legendě se pokusilo horu Kailas zdolat několik horolezců, ale pokaždé to skončilo tragicky.
Další velmi rozšířená legenda hovoří o tom, že pod horou Kailas se nachází jeden ze vstupů do bájné země Šambaly (Shambhala). Je to údajně krajina osídlena lidmi s nadpozemskými schopnostmi. Legenda dále říká, že bez jejich souhlasu do této podzemní říše nemůže vstoupit žádný smrtelník. Vchod je navíc uzavřen sedmi branami, které jsou zajištěny různými nástrahami. Tou první je, že každý člověk v blízkosti první brány velmi rychle zestárne a během několika hodin zemře. Málokdo by asi této legendě věřil, ale profesor Ernst Muldašev, který je světově uznávaným oftalmologem a zároveň odborníkem v oblasti záhad tvrdí, že na této legendě může by opravdu něco pravdivé.
Profesor Muldašev navštívil Tibet několikrát, a byl i při hoře Kailas, kde zjistil, že v blízkosti ní běží lidský věk mnohem rychleji. Zjistil zajímavou věc – za dvanáct hodin, které člověk při hoře Kailas stráví, zestárne asi o 2 týdny! Důkazem toho je rychlejší růst nehtů a vlasů. Místní mniši i Muldaševovi řekli, že se jedná o slabé vyzařování první podzemní brány do Šambaly. Ten, kdo se dostane k první bráně, by údajně každou minutou zestárl asi o rok.
Toto je však jen první z mnoha záhad hory Kailas. Tajemná je totiž i samotná výška hory. Oficiální čínské měření uvádějí, že Kailas měří 6714 metrů, místní lidé však tvrdí, že hora má výšku jen 6666 metrů. Na vrcholu je údajně uměle postavena pyramida, a proto má podle oficiálního měření 6714 metrů. Může mít právě proto hora Kailas pyramidální tvar, přesto, že si geologové myslí, že je vrchol ve tvaru pyramidy čistě přírodního původu? Může být náhoda i to, že pyramida na vrcholu je orientována přesně podle světových stran?
Mniši navíc profesorovi Muldaševovi řekli, že pyramida na vrcholku hory je dutá, a uvnitř jsou tajné prostory. Vchod do nitra pyramidy prý znají jen vyvolení a bez jejich pomoci se není možné do ní dostat. Těžko se tato tvrzení dají ověřit, protože na vrcholu hory Kailas dosud nestál žádný člověk z naší civilizace.
Odborníky z celého světa však překvapuje fascinující zeměpisná poloha hory. Její vzdálenost od severního pólu je přesně 6666 kilometrů a od jižního pólu to je přesně 13 332 kilometrů – tedy dvakrát 6666. Navíc poledník procházející horou Kailas je vrcholem rozdělen přesně v jedné třetině. To však ještě není všechno.
Ve vzdálenosti 6666 kilometrů od hory Kailas leží megalitická stavba Stonehenge. Spojnice hory a severního pólu vedena po obvodu Země protne na americkém kontinentu nejvýznamnější obřadní centrum Střední Ameriky Teotihuacán. Pokud spojíme vrchol Kailasu se středem Země, na druhé straně planety se zase dostaneme k velikonočnímu ostrovu. Může být toto vše jen náhoda? Muldašev je přesvědčen, že určitě ne. Tibeťané totiž profesoru řekli i o tom, že hora Kailas v dávných dobách tvořila severní pól planety a Velikonoční ostrov zase jižní pól. Pak však přišla obrovská katastrofa a zemská osa se vychýlila o 60 stupňů.
Při této katastrofě prý byla zničena vyspělá civilizace, která tuto katastrofu předpověděla a tak se všichni významní obyvatelé ukryli před kataklizmy do podzemí, kde dodnes žijí v říši jménem Šambala. Na zemském povrchu zůstali lidé, kteří vybudovali současnou civilizaci. Může být část této legendy pravdivá? Profesor Muldašev si ve své knize Hledání města Bohů myslí, že jádro legendy pravdivé skutečně může být. Vždyť proč jinak by obyvatelé Velikonočního ostrova nazývaly svůj domov Piho o te henu, což v překladu znamená Pupek světa? Navíc Muldašev v okolí hory Kailas viděl ve sněhu, ale i ve zdejších porostech známé obrazce, které v Evropě známe jako obrazce v obilí. Tibetští mniši o nich říkají, že se jedná o zprávy ze Šambaly, které dávají obyvatelé jejich příbuzným na povrchu Země.
Hora Kailas je dosud největší hádankou geologie a nikdo nedokáže říct, co se na vrcholku hory opravdu nachází, když se tam z naší civilizace doposud nikdo nedostal. Zda se to někomu podaří je sporné, hory Kailas se totiž obávají i nejzkušenější horolezci. Nabere někdo odvahu, aby horu Kailas pokořil a odhalil její tajemství, nebo si tato hora svá tajemství i nadále dobře uhlídá?