Proč je hrobka prvního čínského císaře zamořená rtutí?

Asijský panovník, který prosluje především tím, že kolem svého království nechá vybudovat Velkou čínskou zeď, doplatí na svoji touhu po nekonečném životě.

Na prostorném lůžku leží první čínský císař Čchin Š´-chuang-ti (asi 260–210 př. n. l.). V obličeji je bledý, oči má zavřené. Mocný panovník, je totiž mrtvý. Naposledy vydechne 10. září roku 210 př. n. l., přičemž osudnou se mu paradoxně stane jeho touha po nesmrtelnosti.

Hrobka čínského císaře je podle odborníků až příliš nebezpečná, než aby mohla být prozkoumána.

Zahubí ho poctivá léčba

Když lékaři připraví čínskému vladaři lék na prodloužení života, jenž obsahuje malé množství rtuti, užívá ho Čchin tak poctivě, až se nakonec otráví! „Tragédie víru v životadárnou sílu rtuti však neoslabila,“ podotýká český publicista Jaroslav Petr (*1958).

Místo posledního odpočinku Čchin Š‘-chuang-tiho střeží také slavná armáda hliněných válečníků.

I hrobka „prvního císaře“ je proto obklopena jímkami plnými tohoto vysoce toxického prvku. „Dokazují to výsledky analýz vzorků půdy odebraných z hloubkových sond,“ doplňuje Petr. Je tedy pravděpodobné, že temné prostory jsou doslova zamořeny jedovatou rtutí.

Exit mobile version