Drobné venkovské stavení s číslem 11 byste v Otíně na Jihlavsku lehce přehlédl. Jde totiž o vůbec nejmenší dům v obci. Ačkoli vypadá nenápadně, přitahuje stavení mimořádnou pozornost. Během uplynulých 50 let v něm totiž zemřeli už 3 lidé násilnou smrtí. Prsty v tom měl údajně duch někdejšího majitele, který byl zavražděn při odsunu.
Na okraji jindy poklidného Otína na Jihlavsku se srocuje dav lidí. Z domu číslo 11 jsou totiž právě vynášena další 2 mrtvá těla patřící jejich sousedům. Není to přitom tak dávno, kdy zde došlo k jiné hrůzné události. „Já bych v něm nikdy nemohla bydlet. Ten dům je určitě prokletý,“ svěřuje se jedna z místních stařenek. Moc dobře si totiž pamatuje, co se v domě v minulosti odehrálo. Krátce po skončení 2. světové války zde byl při odsunu německého obyvatelstva zastřelen jeho původní majitel Jakub jeřábek. Od té doby se ve stavení dějí podivné věci a jeho obyvatelé končí za záhadných okolností končí za záhadných okolností na hřbitově. Lidé by podobné prokletí neměli brát na lehkou váhu,“ varje zdejší duchovní Karel Doležal. Je skutečně čeho se bát?
Mrtvolu hodí do jámy
Ozve se silné zabušení na dveře. Otínský zemědělec Jakub Jeřábek, u něhož za války pracuje několik českých pacholků a děveček, se zvedne a jde otevřít. Ve dveřích na něj ale čeká nepříjemné překvapení – příslušníci Rudé gardy s nabitými puškami. Jako občan německé národnosti má být totiž Jeřábek v květnu roku 1945 odsunut. Tomu se ale zemědělec, který se o politiku prakticky nezajímá, brání. Členové Rudé gardy ho proto vyvlečou na dvůr, kde ho bez milosti zastřelí. „Byla to sprostá vražda,“ myslí si jeden z pamětníků tehdejší události Josef Maca. Gardisté poté hodí tělo mrtvého Jeřábka do jámy a zasypou ho vrstvou zeminy.
Sálá z něj temná aureola
Rýče a motyky se zakusují do navlhlé hlíny. Teprve po deseti letech najdou Jeřábkovi blízcí odvahu vykopat ze země ostatky svého příbuzného. Ty následně naloží do papírové krabice a na kole převezou na hřbitov, kde jsou uloženy do hrobu. Domu číslo 11, v němž svého času Jeřábek bydlel se však většina obyvatel vesnice pokud možno okruhem vyhýbá. Ze stavení totiž sálá temná aureola. Samy od sebe se zde ztrácejí věci a v oknech je čas od času možné spatřit čísi nezřetelný stín. Jde snad o ducha zavražděného Jeřábka? Kdo ví. Místní lidé si to ale tehdy myslí. Dům proto začnou považovat za prokletý a prorokují, že se jeho někdejší majitel těm novým dříve či později krvavě pomstí. Nakonec přitom na jejich předpovědi skutečně dojde…
Čeká na krvavou lázeň?
K první tragédii v domě číslo 11 dojde v listopadu roku 1991. Do stavení se vloupe 18letý mladík z vesnice, kterého však při činu chytne majitel domu. Mladík zpanikaří a muže ubije násadou od krumpáče k smrti. „Po čase se do domu nastěhovala dcera zavražděného Jitka K. s manželem Františkem a čtyřmi dětmi. Jenže jejich soužití nebylo idylické,“ připomíná další dění publicista Roman Martínek. Stavení jako kdyby svou temnou podstavou situaci ještě zhoršovalo. Občas si jim údajně rozlehne i podivné vrzání připomínající něčí chůzi. Procházel se snad domem duch zavražděného Jeřábka, čekající na další krvavou lázeň? Pokud ano, záhy se jí dočkal. O dva roky později zde totiž došlo k vraždě. Čtyřicetiletou majitelku domu Jitku K. v domě zastřelil po hádce její vlastní manžel, který následně otočil pistoli ráže 7,65 mm proti sobě. Kletba se však podle duchovního Karla Doležala nad domem dosud vznáší. Podaří se ji někomu zrušit, než dojde k další tragédii?
Zdoj: Enigma 1/2015