Jestli se teď neroztrhne vejpůl, pak už snad nikdy! Ta bolest se nedá snést, s každou vteřinou je palčivější. Natržený sval v lýtku bolí jako čert, ale není to nic proti zlomenému zápěstí. Modlí se za to, aby si ho pán Bůh vzal k sobě a zkrátil jeho utrpení a snad i lituje toho, že se ho kdy pokusil obelstít. Nataženého na skřipec na břicho mu vyryli „Martin Göschl, smilník jeptišek“.
V klášteře Rosa Coeli se zabydlel v roce 1517, pověsti ho popisují jako rozervaného, v názorech nestálého ba dokonce lehkomyslného. To se na klášterního probošta vskutku nepatřilo. Snadno se stal trnem v oku církvi, zato Kristovy nevěsty ho milovaly. Doslova. O tom, že Rosa Coeli za jeho působení měla blíže k nevěstinci než ke stánku Boží, se dodnes vypráví legendy. A Martin Göschl se k lásce k ženám nikdy moc netajil. Jednu z jeptišek dokonce později pojal za manželku. Göschlovy praktiky se nelíbily lidu ani pánům, a tak když na trůn nastoupil Ferdinand I. Habsburský, nechal si milého Göschla předvolat, zatknout a předat církevnímu soudu. Tehdejší biskup Pavlovský hříšníkovi Göschlovi nic nedaroval a podrobil ho mučení podle tehdejší tortury. Natažen na skřipci zpytoval svědomí a myslel na svoji lásku, kterou si mezi klášterními »pannami« našel.
Hříšné jeptišky pobili holýma rukama
Opuštěné jeptišky nelenily, a zatímco Göschl hnil ve vězení, zvolily si nového probošta Jana. Jejich život byl od té doby protkaný neřestí skrz na skrz. Osud kláštera vzal do rukou lid A s hříšnými jeptiškami neměl slitování. Z Rosa Coeli se stala krvavá jatka a na studených klášterních chodbách zůstalo po útoku místního lidu nehybně ležet jedenáct těl místních jeptišek.
Krvavá událost je zaznamenaná pouze v místní legendě, prý tak naplnila kletbu, jež klášter postihla už při položení jeho základního kamene. Ten totiž položil bezbožný krutý válečník Vilém z Pulína a Kounic. Jeho vojenské řádění nemělo obdob, kdo mu zkřížil cestu, byť omylem, živý už se domů nevrátil. Nic mu nebylo svaté, ani klášterní panny, jejichž znásilňování mu snad bylo koníčkem. Církev ho vyhostila a seslala na něj kletbu. Vykoupit se mohl pouze postavením kláštera. A tak pod jeho rukama vznikl klášter Rosa Coeli, Růže nebeská!
Fakta
- GPS: 49.068833° N, 16.471472° E
- Byl dostavěn v roce 1181 jako výsledek pokání moravského velmože Viléma z Pulína a Kounic
- Místní konvent zanikl už po roce 1526 za probošta Jana, nástupce Martina Göschla, který byl mmj. za výrazné uvolnění mravů v klášteře vězněn a mučen
- V roce 1703 postihl klášter ničivý požár a zdálo se, že jej nečeká nic jiné než chátrání a zánik
- Dnes jsou zbytky kláštera vyhlášeny kulturní památkou České republiky a je běžně přístupný veřejnosti; plnit svoji funkci už vzhledem ke svému stavu nemůže
- Dochovaly se zbytky kostela Panny Marie, ambit s rajským dvorem ze 14. století a obvodové zdi románské klášterní baziliky. Areál kláštera je obehnán středověkou zdí, kousek od něj se nachází hospodářský dvůr s hrotitou bránou.