Střílel někdo po neandrtálcích?

Švýcarský horník Thomas Zwigelaar našel v africkém státě Zambie v roce 1921 zkamenělou lebku, na které jak se zjistilo později, byly stopy jednoznačně způsobeny střelnou zbraní. Nejvíce zarážejícím však na tom bylo to, že zkamenělá lebka podle paleontologů pocházela z období před 130 až 300 tisíci lety! Kdo v té době mohl vystřelit na neandrtálce?

Nevysvětlitelná zranění
Fosilní lebka ležela v osmnáctimetrové hloubce v zambijském dole v Broken Hille, dnes už město Kabwe. Lebka měla na levé straně malý průstřel a na protilehlé straně byla velká plocha lebeční kosti roztříštěná. Paleontologové tuto lebku podle jejího tvaru přiřadili k druhu Homo heidelbergensis, podle dalších odborníků však nese i znaky staršího druhu Homo erectus, ale i mladšího druhu Homo sapiens neanderthalensis nebo Homo rhodesiensis. Lebka je dnes známá pod pojmenováním – lebka z Broken Hillu nebo muž z Kabwe.

Paleontologové na základě velikosti objemu mozkovny, která nesla neandrtálské znaky, datování lebky upravili na věk asi 40 tisíc let. Poslední výzkumy však ukázaly, že muž z Kabwe opravdu žil před 130 tisíci lety. Paleontologové tak v datování lebky mají značné rozpory. To však není jedinou nesrovnalostí, je tu ještě něco jiného, s čím si nikdo neví rady. Největší záhadou je malý otvor v lebce, kteří mnozí odborníci považují za průstřel hlavy, protože jinak tento otvor asi vzniknout nemohl. Otázkou však je, kdo v době před 130 tisíci lety střílel po tomto neandrtálci.

Malý otvor v levé části lebky s průměrem 5 milimetrů je kruhovitý a zřetelně ohraničený bez jakýchkoliv prasklin. Navíc protilehlá strana lebky byla roztříštěná směrem ven, což nastane tehdy, když náboj proletí kostí i mozkem a prorazí si cestu ven z hlavy. Potvrdily to i forenzní analýzy, v nichž se uvádělo, že kulka zasáhla hlavu na levé straně, ve které zanechala malý otvor, nárazem se zdeformovala, proletěla mozkem a ztratila velkou část pohybové energie. Při nárazu na pravou stranu lebky rozdrtila kost a vytvořila v ní výstupní otvor, který je několikrát větší než průstřel.

Byl muž z Kabwe zastřelen?
Z historie je zcela jasné, že to tak nemohlo být, protože ruční palné zbraně se poprvé použily až v průběhu 14. století. Antropologové tedy před sebou měli velkou záhadu, která si vyžadovala nějaké vysvětlení. A údajně ho i našli. Podle nich muž z Kabwe trpěl vzácnou chorobou, která se nazývá akromelágie. Ta se projevuje degenerativními změnami kostí a jejich deformacemi. Nemoc je tak podle antropologů odpovědná za oba otvory v lebce – tedy na levé i pravé části. Samozřejmě, že s tímto vysvětlením se většina odborníků vůbec neztotožnila, protože nebylo objasněno, proč se tato podivná nemoc projevila jen na lebce. Kromě lebky byly totiž na místě nálezu nalezeny i další pozůstatky muže z Kabwe.

Ani jiná vysvětlení antropologů, paleontologů nebo historiků se však nesetkala s pochopením. Odborníci si totiž myslí, že otvor v hlavě nemusel být způsoben jen moderní střelnou zbraní, ale prý i velmi dobře zkonstruovanou kuší, která dokáže vymrštit střelu takovou silou jako menší pistole. Samozřejmě, že to mohlo být i tak, ale vyrobil někdo v době před 130 tisíci lety takový samostříl? Používali vůbec neandrtálci primitivní samostříly nebo nějaké velmi účinné střelné zbraně? Žádné známé nálezy to zatím nepotvrdily.

Nic sice není vyloučeno, ale ani toto vysvětlení se mnohým odborníkům nezdá velmi pravděpodobné. Co když skutečně někdo muže z Kabwe zastřelil? Mohl to být někdo, kdo navštívil naši planetu Zemi v době před 130 tisíci lety, a cítil se být ohrožen právě tímto neandrtálcem a proto ho zastřelil?

Byla v té době na Zemi jiná vyspělejší civilizace, o níž nic nevíme? A co když byl vrahem nějaký cestovatel v čase jak si to myslel známý německý spisovatel Ernst Meckelburg, který se věnoval nevysvětlitelným záhadám a různým podivným experimentům s časem? Odborníci zatím o pravé příčině smrti muže z Kabwe raději mlčí, případně dávají nepravděpodobná vysvětlení, protože tento nález nijak nezapadá do zavedené historie lidstva. Lebka se v současnosti nachází v londýnském Muzeu historie přírody, a pro vědce představuje skutečnou záhadu.