Karlovo náměstí je největší náměstí v České republice, které patří také k největším náměstím v Evropě. Vzniklo ještě během středověku za vlády Karla IV., Kdy mělo název dobytčí trh, a toto pojmenování se používalo až do roku 1848.
A právě s tímto náměstím souvisí i jedna událost, kterou mnozí lidé ve středověku nepovažovali jen za legendu, ale za nejtajemnější zjevení, jaké se tu kdy odehrálo. Svědkem této události bylo množství lidí, mezi nimiž byli i velmi vážení měšťané. Co se tu přesně odehrálo?
Noční zjevení vyděsilo Pražany
O události, která se odehrála během jedné červencové noci roku 1571, se detailně zmiňovali i staří kronikáři a psalo se o ní i v pražských novinách. Kolem půlnoci probudil Pražany, kteří bydleli při dobytčím trhu obrovský buchot a hřmot, při kterém se domy otřásaly v základech.
Zvedl se i velmi silný vítr, který celou událost ještě zesílil. Většina lidí se na tento neobvyklý hřmot probudila a přes okna pozorovali, co se to na náměstí vlastně děje. To co uviděli, muselo mnohým doslova vyrazit dech. Na náměstí vešli jezdci na koních, za kterými se hrnul železný vůz, který však vůbec neměl kola, přesto dělal obrovský hřmot.
Za tímto doprovodem kráčelo osm obrovských bezhlavých vojáků, kteří pochodováním také dělali velký hluk.
V knize Staré pověsti pražské tuto událost popsal český spisovatel Adolf Wenig takto: „Byli to jezdci dobře vyzbrojeni, na pěkných koních, zbraně drželi, jak by se k boji chystali. Za vojskem šel těžký vůz, krytý, železem okovaný, ale kupodivu byl bez kol, koně ho po zemi táhly s takovým hřmotem, až se domy otřásaly.“
Při kapli Božího Těla, která tehdy stála uprostřed současného Karlova náměstí, se objevil obrovský oheň, kolem kterého bylo množství rakví a sudů. Ty pak železný vůz odvezl zpět k radnici, zatímco osm bezhlavých vojáků šlo ke klášteru Na Slovanech.
Vtom se opět strhl velmi silný vítr a celé zjevení, na které se z oken dívali vystrašení Pražané, beze stopy zmizelo. Podle starých kronikářů po celém neobvyklém doprovodu duchů zůstalo na náměstí jen jakési ohnivé kolo, které bylo vidět až do rána.
Byla to jen hromadná halucinace?
I když se celá událost zdá absolutně neuvěřitelná, zmiňuje se o ní několik významných osobností. Patřil k nim například český šlechtic, politik a spisovatel Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, český kronikář Jan František Beckovský, ale i pražský tiskař Jiří Nigrin, který o celé události napsal ve svých dobových novinách.
Někteří záhadologové jsou dnes přesvědčeni, že celá událost mohla by jakýmsi zjevením z budoucnosti. Důkazem by měl být železný okovaný vůz, který neměl kola a podle popisu by to prý mohl být tank. Mohli se tak Pražané ve skutečnosti dívat na jakési vojsko z budoucnosti, nebo je to všechno jen jedna z mnoha pražských pověstí?
Jak si však vysvětlit, že celou událost z roku 1571 vidělo množství lidí, mezi nimiž byli i velmi vážení měšťané? Psali by o celé události kronikáři, kdyby se to opravdu nestalo, nebo měli nějaký důvod, proč by si to vymysleli?
Mnozí odborníci si myslí, že celá událost, která je detailně popsána, byla jen jakousi hromadnou halucinací, ke které se pak přidaly další „fakta“, a tak vznikla pražská legenda. Jak to ve skutečnosti bylo, se dnes už zřejmě nedozvíme, ale událost musela bezpochyby ve středověku vyvolat velký ohlas.