Přibližně deset kilometrů od Moskvy se nachází malá osada Peredelkino, za kterou se rozprostírá les, který je podle místních obyvatel prokletý. Od počátku 19. století se zde dějí velmi podivné věci, které se snažili vysvětlit i ruští vědci. Co je tak tajemné na lese u osady Peredelkino?
Výpovědi svědků
O tajemném lese u ruské osadě Peredelkino by se svět asi nedozvěděl, nebýt ruské badatelky Leony Berezovové, která se také dozvěděla o podivné smrtící zóně ve zdejším lese. Na vlastní kůži zjistila, že v lese se něco tajemné skutečně děje. Svá zjištění a pocity popsala v roce 2004 v ruském deníku Komsomolskaja Pravda.
Do tajemného lesa se dostala v březnu roku 2004, kdy byl všude ještě sníh, a teploty byly stále pod bodem mrazu i během dne. Jak však Leona Berezovová zjistila, v lese žádný sníh nebyl, přesto, že těsně před lesem menší vrstva sněhu ležela. Po vstupu do lesa cítila ,že vzduch kolem ní je jakýsi jiný, teplejší a mnohem hustší. Mírně se jí začala točit hlava a před očima se jí zastírá. Později pocítila silný tlak v hlavě, a také to, že se velmi potí. Mezi stromy viděla černé stíny, které se podobaly lidem. Pak pocítila, jak jí někdo nebo něco položilo na temeno hlavy ruku, kterou neviděla. Zároveň prý cítila, jako by se na ni upíraly desítky očí.
Své zkoumání paranormálních jevů v temném lese musela ukončit, protože tlak v hlavě a bušení srdce bylo nesnesitelné. Berezovová chtěla rychle les alespoň nafotit, ale digitální fotoaparát přestal fungovat, stejně tak, jako mobilní telefon. Les proto nafotila starším běžným fotoaparátem. Na snímcích však později v ateliéru zjistila, že nic na nich není, byly úplně černé. Po zveřejnění článku Leony Berezovové se o tajemný les za osadou Peredelkino začali zajímat další a do redakce přicházely další svědectví od lidí, kteří v lese zažili něco podobného jako ruská badatelka. Leona Berezovová proto začala pátrat odkdy se paranormální jevy v tomto lese začaly vyskytovat.
Podle historických pramenů se paranormální jevy začaly dít někdy po roce 1812. V roce 1812 totiž podle záznamů francouzská armáda ustupovala od spálené Moskvy. Napoleon se chtěl dostat více k jihu a jeho armáda se proto rozhodla projít přes les za osadou Peredelkino. V lese se jim však do cesty postavila ruská armáda a začal urputný boj. Při bitvě padlo spolu téměř 3000 vojáků. Francouzští i ruští padlí vojáci byli narychlo pohřbeni do společného hrobu – byla to vlastně velká jáma. Po této události se podle místních lidí začaly v lese dít podivné věci.
Během noci prý byly slyšet z lesa výstřely, zjevovali se tam duchové padlých vojáků, bylo slyšet sténání zraněných a umírajících. Je možné, že tajemný les je vlastně jedno velké morfické pole, které podle anglického vědce Ruperta Sheldrake svědčí o tom, že bolestná smrt tolika lidí asi uvolnila obrovské množství psychické energie, že zde mohlo vzniknout energetické paměťové pole. A právě toto pole může působit na lidi, kteří do lesa zavítají a také může rušit činnost elektroniky.
Tajemný les za osadou Peredelkino samozřejmě zaujal i moskevské vědce, kteří do oblasti zavítali. Vědci z Ústavu pro výzkum paranormálních jevů, kteří les zkoumali, přišli se zajímavými výsledky. Lesní zóna, kde se vyskytují podivné jevy, je podle vědců buď v aktivním nebo pasivním stavu. Aktivní stav je takový, že tam je cítit obrovské množství energie, kdy lidé pociťují bušení v hlavě, zvyšování krevního tlaku, což může způsobit smrt prokrvením. Tehdy může docházet k halucinacím, či výpadkům elektroniky.
Pasivní stav této zóny zase způsobuje, že energii něco doslova vysává. Člověk tehdy slábne, klesá mu krevní tlak, což může také vést až k smrti. V tomto stavu hynou všechny rostliny, které stačily na tomto místě vyrůst. Ani vědci však nedokázali určit, kdy dochází k výměně pasivních a aktivních stavů, a proč k němu dochází. Vědci však potvrdili, že les za obcí Peredelkino je opravdu velmi tajemný.