Množství lidí se už určitě setkalo s tím, že na někoho intenzivně mysleli, a v tu chvíli jim tato osoba skutečně zavolala, nebo se jinak ozvala. Lidé to většinou považují jen za náhodu, ale podle některých vědců je i toto důkazem telepatie, protože všichni jsme prý schopni komunikovat prostřednictvím myšlenek, ale málokdo z nás o tom ví. Jak to tedy je s telepatií?
Zachycování myšlenek
Důkazů o telepatii je podle odborníků opravdu hodně, většina z nás to však nepřipisuje telepatii, ale šťastné či nešťastné náhodě. Asi všichni lidé mohou například potvrdit to, že z ničeho nic vás napadne myšlenka, která v tom momentě nijak nesouvisí s vaší prací, zábavou či odpočinkem.
Jak se vám tedy tato myšlenka dostala do hlavy? Podle vědců je odpověď jednoduchá, právě jste totiž zachytili myšlenku, kterou do „oběhu“ poslal úplně někdo jiný, kdo právě tuto činnost vykonává. Podobně to je i tehdy, když máte nepopsatelný nepříjemný pocit, že vás někdo sleduje, případně máte zvláštní pocit štěstí. I při takových situacích jste s velkou pravděpodobností zachytili negativní nebo pozitivní myšlenku někoho cizího. Takových a podobných nepřímých důkazů o existenci telepatie je velké množství. Jaké jsou však přímé důkazy?
Přímé důkazy telepatie?
Mnozí vědci se proto zaměřili na náhlé pocity lidí, které prověřili s více testovanými lidmi, aby potvrdili, zda jde o náhodu, nebo o skutečnou telepatii. Anglický biochemik a fyziolog Rupert Sheldrake se například v testu zaměřil na to, aby mu 113 vybraných lidí uhodlo, kdo jim volá nebo posílá e-mail. Úspěšnost uhodnutí byla až 45-procentní, což svědčí o tom, že to nebyla jen náhoda, protože pravděpodobnost takového výsledku by totiž byla jedna k bilionu.
Nejsilnějším telepatickým propojením je podle vědců vztah mezi matkou a jejím dítětem, což potvrdili desetitisíce matek, i když to většina z nich považovala také jen za náhodu. Každá matka totiž pociťuje pud, kterým se snaží své dítě chránit. A právě tento pud má promítat do mimosmyslového vnímání. Pomocí několika pokusů se podařilo různým vědcům, ale i parapsychologickým společnostem shromáždit řadu potvrzujících důkazů ve prospěch telepatie.
K dalším přímým důkazům existence telepatie jsou dvojčata, u kterých vzniká telepatické propojení už v matčině břiše během těhotenství a pokračuje během jejich celého života. To ostatně potvrdila i samotná dvojčata (případně trojčata) z celého světa, kdy dokázala, že mimosmyslové vnímají své dvojče kdekoli na světě se nacházejí. Tuto propojenost zkoumali vědci desítkami různých testů a ty to všechno potvrdily.
A samozřejmě nesmíme zapomenout ani na telepatii mezi člověkem a zvířetem, což prokázalo několik testů Ruperta Sheldrakea. Testy dokázaly, že domácí mazlíčci jsou schopni navázat mimosmyslové vnímání se svými pány. To by ostatně mohli potvrdit i mnozí z vás, kdy například váš pes přesně ví, kdy přijde jeho pán (paní) domů. Dokonce dokážou i na dálku vycítit, zda je jejich pan (paní) v nebezpečí, co dosvědčilo několik svědectví lidí, kdy je pes přímo zachránil, přesto, že s nimi v té době nebyl, ale náhle se na místě, kde byl jeho pán, zjevil.
Skeptici však na telepatii přesto nevěří a všechny tyto a podobné důkazy považují jen za náhody. Po dalších důkazech existence telepatie proto vědci i díky novým moderním technologiím stále pátrají. Dozvíme se již brzy přímý a nevyvratitelný vědecký důkaz o existenci telepatie, který přesvědčí i ty největší skeptiky?