
Na severozápadě Rumunska v blízkosti města Kluž se rozprostírá les, který se jmenuje Hoia Baciu. Známý je však i pod názvem – Transylvánský bermudský trojúhelník, který mu dali místní obyvatelé kvůli tomu, že se tu ztrácejí lidé, zjevují se zde duchové, ale i neidentifikovatelné létající objekty. Hoia Baciu je nejznámějším místem v Rumunsku, kde se vyskytují nevysvětlitelné paranormální jevy. Proč jde z lesa takový strach?
Strašidelný les
Les Hoia Baciu se stal známým ve světě díky fotografiím vojenského technika Emila Barney ze dne 18. srpna 1968. Tehdy i se svými přáteli trávil čas na okraji tohoto lesa, když všichni přítomní spatřili šikmo letící neznámý stroj, který se pohyboval pomalou rychlostí. Tři fotografie z tohoto úkazu dne pak obletěly celý svět, a rumunský les se stal světoznámým. Obyvatelé obcí, které se nacházejí u Hoia Baci však již předtím věděli, že les má velmi podivnou pověst, a legendy o něm mluvili dokonce ještě ve starověku. Místní kroniky hovoří o tom, že v lese se již ztratilo mnoho lidí, které už nikdo nikdy neviděl nebo ti, kteří se z něj vrátili, jakoby přišli z jiné časové dimenze.
Místní obyvatelé se proto lesu Hoia Baci raději zdaleka vyhýbají. Známý tady je příběh pětiletého děvčátka, které se v lese ztratilo někdy v 70. letech minulého století. Jakmile se rozjelo jeho hledání, dívka vyšla z lesa, ale už nevypadalo jako pětileté, ale podle výpovědí lidí mělo nejméně o pět let více, což konstatoval i místní lékař, který dívku přehlížel. Ve stejném roce, kdy se ztratilo malé děvčátko, do lesa vstoupila i další žena, která z lesa vyšla s částečnou ztrátou paměti, ale při sobě měla minci, kterou archeologové datovali do 15. století. Množství dalších lidí, kteří vstoupili hlouběji do lesa, však už takové štěstí nemělo, a nikdy se už z něj nevrátili.
Podivné jevy
Podle výpovědí lidí, kteří do lesa přes varování vstoupili, je v lese cítit působení velmi negativní energie, kterou pociťuje i zdejší vegetace. V lese jsou kmeny stromů zvláštně, až děsivě pokroucené, a lidé, kteří vedle takové postižené vegetace procházejí, cítí silné bolesti hlavy, velkou žízeň, úzkost až mdloby. Mnozí lidé, kteří se z lesa vrátili, měli popálenou kůži, přesto, že s ohněm nemanipulovali.
Zvláštním fenoménem jsou i zelené oči uprostřed jakési černé mlhy, které se upřeně dívají na lidi kráčející tímto lesem. Kromě těchto fenoménů je na okraji lesa vídat na zemi i černé skvrny, které vypadají jako ohniště, ale ty to nejsou. Tyto černé skvrny vídával i Alexandru Sift, který si myslel, že je způsobila nějaká neidentifikovatelná kyselina.