Spousta lidí tvrdí, že současnost nestojí za nic. Tak pro ně tu máme návrh: přečtěte si, jak vypadaly banální operace v minulosti.
Jedna z věcí, kterou vůbec ale opravdu vůbec nechápeme, jsou stížnosti na moderní medicínu. Její výsledky jsou naprosto úžasné a přesvědčivé – v podstatě nás úplně zbavila strachu před nemocemi a zraněními. Už jen těžko se nám dnes představuje, že ještě před pár stovkami lety lidé běžně umírali na zanícený zub nebo zlomenou ruku.
Podívejte se, jak se dříve léčily z dnešního hlediska banální problémy. Vsadíme se, že pak už na dnešní medicínu tolik nadávat nebudete:
Hemoroidy: léčba svatým Fiakrem a žhavým železem
Protože opravdová lékařská péče byla téměř nedostupná, museli se středověcí lidé spolehnout na to, co bylo zdarma. A to byla nejčastěji modlitba… Ne přímo k Bohu, ale zprostředkovaná prostředníky, světci. A protože chorob bylo mnoho, dostaly ty závažnější vlastního patrona. Svatý Fiakr, irský mnich, který žil v 7. století, se stal patronem boje proti hemoroidům. Sám jimi totiž trpěl, dostal je, když se staral o zeleninu na své zahrádce. Naštěstí našel zázračný kámen, který si na postižené místo přikládal a všechny hemoroidy jako zázrakem zmizely.
Když nestačila modlitba k Fiakrovi, muselo se sáhnout po tělesnější léčbě. Pro ty chudobnější zněla rada – zkuste si hemoroidy vytrhat pomocí vlastních nehtů, ti bohatší (tedy asi 5 procent společnosti) si mohli dovolit lékaře. Ten pak hemoroidy zničil pomocí rozžhavených kleští… Teprve ve 12. století přišel židovský lékař Moses Mamonides pod arabským vlivem s revoluční léčbou pomocí lázně…
Pouštění žilou: středověký aspirin
Asi nejrozšířenějším lékem dneška je aspirin a všechny jeho možné varianty. Používáme ho na všechno možné od rýmy přes bolesti hlavy až po horečky a desítky dalších problémů. Takovou středověkou obdobou aspirinu bylo pouštění žilou.
Lékaři věřili pod vlivem antiky, že většina neduhů je způsobena přemírou některé z tekutin v lidském těle. A pak už se nabízela léčba: zbavit člověka tohoto přebytečného množství tekutiny, nejčastěji krve.
Jak toho dosáhnout? Měli na to dva triky – buď pijavice, anebo naříznutí žíly. Pijavice byly oblíbenější; vysávaly krev přímo na místě, kde to bylo třeba a navíc nezpůsobily žádné další škody: když se napily dost krve, samy odpadly. Pouštění žilou patřilo ke zcela běžným návykům – asi jako my chodíme k holiči…
Ledvinové kameny: tři dny bolesti
Odstraňování ledvinových kamenů se provádělo ve středověku bez umrtvení. Zásah vypadal z našeho pohledu děsivě: kameny se vyjímaly naslepo přímo rukama, které se k cíli dostaly přes řitní otvor. Procedura vyjmutí jednoho kamene znamenala tři dny práce s několika „sezeními“…