Francouzský felčar Pierre-Jean de Monchaux popsal vědecky jako první případ související se zážitkem blízké smrti bezmála před třemi sty lety – v roce 1740. Podobné případy byly sice zmiňovány už od dob starověku, ale teprve v 18. století se je lékaři pokoušeli vysvětlit na vědeckém základě.
Vojenský felčar de Monchaux ze severní Francie napsal ve své knize „Anecdotes de Médecine“ vydané v roce 1740, že známý pařížský lékárník upadl do hlubokého bezvědomí. Po úspěšné resuscitaci vyprávěl: „Viděl jsem tak jasné světlo, že jsem myslel, že jsem se ocitl v nebi.“
De Monchaux už tehdy uvedl, že nejspíš nešlo o boží zásah, nýbrž o velké množství krve, které dotyčnému proudilo do mozku. „Kniha sama o sobě není z medicínského hlediska příliš důležitá,“ uvedl dr. Phillippe Charlier, který ji nedávno objevil v antikvariátu. „Nicméně z retrospektivního hlediska této diagnózy je docela zajímavá.“