Popírá Bible existenci plátna?
Najít důvěryhodnou zmínku o existenci plátna, do kterého byl údajně zabalen Ježíš Kristus dříve než okolo roku 1355 není možné. První takovou zmínkou je až Memorandum z roku 1355, ve kterém biskup z Troyes Pierre d’Arcis hovoří o existenci Ježíšova pohřebního roucha. Tehdy totiž plátno bylo objeveno v chrámu Panny Marie ve francouzské obci Lirene. Historici proto hledali zmínku o plátně i v Bibli, ta však podle všeho existenci samotného plátna popírá. Bible totiž mluví o tom, že mrtvého Spasitele si u římského prefekta Piláta Pontského vyžádal tajný Ježíšův učedník Josef z Arimatie, který ho společně s Nikodémem sňal z kříže.
Evangelista Jan o tom píše toto:
… vzali tělo Ježíšovo a obvinuli ho plachtami s těmi vonnými věcmi, jako je obyčej u Židů při pohřbívání …
Z toho tedy vyplývá, že nešlo o jedno plátno ale o několik pláten, k čemuž se přiklánějí i odborníci na Bibli. Biblický text totiž jasně hovoří o jednotlivých kusech látky, ne o jednom. Jasně totiž bylo uvedeno, že Ježíšovo tělo bylo zavinuté do kusů látky s vonnými esencemi. Otázkou proto je, koho obraz to je na plátně vytištěn, pokud to není Ježíš Kristus.
Odkud plátno pochází?
Toto je zásadní otázka, kterou se zabývali historici z celého světa. Stopy Turínského plátna se totiž dají sledovat až do Eddesy, což je dnešní město Urfa. Legenda říká, že v eddeské bazilice Matky boží byl uchováván obraz Ježíšovy tváře, takzvaný Mandylion, který prý vyléčil krále Abgara V. Ukkamu. A právě o tomto se zmiňuje anglický spisovatel Ian Wilson, který zasvětil život hledání pravdy o Turínském plátně. Wilson si myslí, že Mandylion je vlastně Turinským plátnem, které bylo v chrámu složeno tak, že bylo vidět jen Ježíšovu tvář.
Podle Wilsona se pak posvátná relikvie z Eddesy, také se jí říkalo edeský plášť, dostala do Konstantinopole, kde vystavovali jen Ježíšovu tvář. V roce 1204 však Konstantinopol dobyli křižáci a plátno se tak dostalo do rukou templářům, kteří ho měli dopravit k papeži. Jejich loď však byla přepadena Janovskými piráty a tak relikvie na nějaký čas mizí. Koncem 13. století se objevuje svědectví francouzského boháče Arnauta SABATIERa, který tvrdil, že ho i nadále vlastní templáři. Sabatier totiž popsal přijímací templářský rituál:
Plátno s matným otiskům postavy muže a jeho nohy třikrát políbí.
Mohlo to být tedy Turínské plátno?
Někteří historici si totiž myslí, že do plátna nebyl zabalen Ježíš Kristus ale velmistr templářů Jacques de Molay, který byl při vězněn francouzským králem Filipem IV. Pěkným, údajně stejně mučen jako Ježíš Kristus. Navíc tvář na Turínském plátně se nápadně podobá na obličej de Molaya.
Plátno v Turíně
Plátno s údajnou tváří Ježíše Krista bylo od roku 1355 uchováváno v obci Lire, kde dal velmistr templářů Geoffroy de Charney vybudovat kostel. Relikvie zde zůstala až do roku 1453, kdy ji koupil savojský vojevůdce Ludvík I. a náboženská relikvie se tak dostala do zámecké kaple v Chambéry.
Kapli v roce 1532 postihl velký požár, kdy posvátná relikvie téměř shořela ale na poslední chvíli se ji podařilo zachránit sestrám klarisky, které plátno částečně opravili a nové kusy látky přibarvily. Tyto opravená místa jsou však na Turísnkém plátně vidět i dnes. Plátno se několikrát stěhovalo a až v roce 1694 natrvalo zakotvilo v turínské katedrále. Italský král Umberto II. ji před svou smrtí věnoval církvi, která ji od té doby výhradně vlastní.
Na Turínském plátně se dělaly různé výzkumy a analýzy. Některé z nich potvrzují pravost plátna, jiné ji vyvracejí. V roce 1973 například belgický profesor Gilbert Raes na základě rozboru látky tvrdí, že roucho je tkané metodou, která byla používána na začátku našeho letopočtu. V roce 1975 švýcarský doktor Max Frei dokončil expertýzu, která potvrdila přítomnost pylů z oblasti Palestiny. Naopak v roce 1988 tři nezávislé laboratoře v USA, Švýcarsku a Velké Británii udělaly testy radiokarbonovou metodou, která vznik plátna datovala do období mezi lety 1260 až 1390. Tento výzkum však byl později zpochybněn tvrzením, že testem byla podrobena pouze středověká záplata.
Nikdo dnes tedy nedokáže říct, kdo byl vlastně v plátně zabalený ale všichni věřící křesťané věří, že na plátně je jednoznačně otlačené tělo a tvář Ježíše Krista. No a církev nepovažuje věrohodnost Turínského plátna za podstatnou, pro ně je důležité to, že Ježíš Kristus byl Spasitelem, který vstal z mrtvých, ne v čem byl po ukřižování zabalen. Turínské plátno tak navždy asi zůstane zahaleno rouškou tajemství.