
Mnozí si asi teď ťukají na čelo a říkají si, co je toto zase za konspiraci. Na první pohled zřejmě nadpis článku vícero z vás vykouzlí úsměv na rtech, ale pokud se dokážete přenést přes úvod, a přečtete si více o důkazech, které k tomuto tvrzení vedou, některým možná úsměv na rtech zamrzne. Je totiž více než možné, že identita Jacka Rozparovače je konečně odhalena.
Vincent alias Jack
Pátrání po Jacku Rozparovači je téměř nekonečné, a možná i proto vznikl „vědní obor“ tzv. Ripperologie, jehož zastánci se zabývají hledáním skutečné totožnosti Jacka Rozparovače. Jackem Rozparovačem již byli označeni desítky známých i méně známých osobností, ale stále chyběly přesvědčivé důkazy nebo důkazy byly nedostatečné. Nyní se zdá, že americký spisovatel Dale Larner přišel s téměř nezpochybnitelnými důkazy o tom, že Jackem Rozparovačem by mohl být známý holandský malíř Vincent van Gogh. Dale Larner napsal o tom jak se slavný malíř stal sériovým vrahem rozsáhlou knihu – Vincent alias Jack, která ve světě vyvolala velké překvapení až šok. Jaké indicie ho k napsání této knihy přivedly? A jsou jeho odhalení potvrzením toho, že Vincent byl vlastně Jackem?
Málokdo z obdivovatelů holandského malíře ví, že van Gogh si velmi oblíbil Londýn. Na tom by samozřejmě nebylo nic neobvyklého, kdyby se během jeho pobytu v anglické metropoli nestalo 5 vražd, které vešly do dějin kriminalistiky. Vincent van Gogh totiž Londýn navštívil na konci srpna roku 1888 a s přestávkami tam byl až do listopadu 1888, tedy v době, kdy ve městě došlo k pěti vraždám prostitutek. K první vraždě, jejíž obětí se stala Mary Ann Nicholsová, došlo v pátek 31. srpna 1888, tedy v době, kdy již byl v Londýně i holandský malíř. Samo o sobě to ještě žádný důkaz není, ale zajímavostí je, že dny, kdy byly zavražděny další prostitutky se s dobou pobytu van Gogha v Londýně shodují. Jen nejzarytější ripperologové vědí, že k první vraždě ve stylu Jacka Rozparovače přišlo někdy v roce 1873. Právě v tomto roce bylo z řeky Temže vytaženo zohavené ženské tělo. Podle patologa mělo k vraždě dojít někdy kolem 5. září. V té době bylo Vincentovi van Goghovi 20 let, a právě v září roku 1873 navštívil Londýn poprvé. Byla to jen náhoda?
První z důkazů by asi více skeptiků nepřesvědčil, jiné to zřejmě bude s rukopisy Jacka Rozparovače a Vincenta van Gogha, které porovnal spisovatel Dale Larner. Jack Rozparovač se doslova vyžíval v psaní dopisů, které zasílal na policii, a i když se našlo množství podvrhů, dnes se přesně ví, které listy psal sám Jack Rozparovač. V některých listech totiž vrah přesně popsal, co své budoucí oběti udělá, a později se to i potvrdilo. Rukopisy Jacka Rozparovače nechala později policie zveřejnit i v novinách, a tajně doufala, že někdo vrahů rukopis pozná. Samozřejmě pisatel těchto dopisů nikdy odhalen nebyl. Dale Larner si však porovnal dopis van Gogha z října 1888 a dopis Jacka Rozparovače z července 1889 (kdy byla ve Whitechapeli objevena další zavražděná prostitutka Alice McKenzie, která mohla být další – šestou obětí), a shoda v rukopisech byla neuvěřitelná. I laik totiž na první pohled zjistí, že oba dopisy psal jeden a tentýž člověk. Ať z obou listů vytáhnete jakákoliv písmenka a postavíte je vedle sebe, jsou zcela totožné.
Malíři, alespoň většina z nich, do svých obrazů vkládají to, co aktuálně prožívají, a takovým malířem byl i Vincent van Gogh. Larner tvrdí, že obraz, kde nenápadně van Gogh nakreslil tělo jedné zavražděné prostitutky, se nazývá Kosatce. Modré květy kosatců v jednom místě představují obrysy mrtvého těla zavražděné Mary Jane Kellyové, která byla zavražděna jako poslední, a vrahem byla nejvíce znetvořená. Může být opravdu v tomto obraze ukryto zohavené tělo prostitutky?
Mohou být všechny tyto důkazy, které ve své knize detailně popsal americký spisovatel Dale Larner potvrzením identity Jacka Rozparovače? Spokojí se s těmito důkazy ripperologové, kteří již 126 let hledají skutečnou totožnost Jacka Rozparovače nebo pátrání po nejznámějším sériovém vrahovi bude i nadále pokračovat?