Zmutované houby z Kanady
V roce 1999 objevili mykologové na kanadském ostrově Vancouver zmutovanou verzi houby druhu Cryptococcus Gatial. Mezitím její spóry ohrožovaly pouze pacienty s poruchami imunitního systému, nyní však napadají už i ty zdravé. Stačí jedno malé vdechnutí, a život člověka je ohrožen. Nejhorší však na tom je to, že příznaky vdechnutí těchto nebezpečných spór se neprojeví hned, ale až v průběhu dvou týdnů. Navíc si je nakažený člověk může splést s běžným nachlazením nebo chřipkou.
Projevují se zpočátku kašlem, dušností, horečkou a později i úbytkem tělesné hmotnosti. Pokud takto nakažený člověk nevyhledá odbornou pomoc, může i zemřít.
Dokazuje to i další případ z Oregonu, kde vědci zaznamenali další mutaci. Označili ji jako VGIIc, a od roku 2005 zabila už šest z jednadvaceti nakažených lidí. Nový druh houby podle mykologů vznikl spojením dvou méně toxických druhů a mutaci mohla ovlivnit i měnící se klima.
V Kostarice vědí vědci o další nebezpečné houbě, která pokud zmutuje může ohrozit množství lidí. Houba se jmenuje Batrachochytrium dendrobatidis, a před dvaceti lety začala z ničeho nic zabíjet žáby rodu Atelopus. Od té doby má však na svědomí vymírání téměř sto druhů obojživelníků na celém světě.
Zoologové zjistili, že spóry této houby napadají kůži žab, a ta pak nedokáže transportovat ionty, výsledkem čehož je pokles koncentrace draslíku a sodíku v krvi. V některých případech dokonce selhává i srdce. I v tomto případě mají velký podíl na šíření vražedné houby globální klimatické změny, protože v horských oblastech, kde se tato houba vyskytuje začíná panovat teplota, kterou tyto houby „vyhledávají“.
Vědci se proto obávají toho, aby se díky vlivům počasí, nedostala tato nebezpečná houba až k lidem, kde by mohla zmutovat podobně jako v Oregonu, či v Kanadě. To by pak mělo podstatně katastrofálnější následky než jen úhyn žab.