Pracuji jako architekt pro nejmenovanou společnost a ten večer jsem měl navrhnout místnost pro vedoucího společnosti. Začal jsem okolo deváté hodiny večer a při půlnoci jsem měl sotva půlku. Rozhodl jsem se, že toho na chvíli nechám a měl jsem zrovna rozvržený nábytek a podlahu. Došel jsem si do kuchyně pro kávu a sušenku. Po chvíli jsem se vrátil do pokoje a všechny moje listy byly rozházené po zemi, přesto, že všechna okna byla zavřená. Přišlo mi to divné, ale nevěnoval jsem tomu pozornost a dal jsem se znovu do práce. Okolo půl druhé jsem slyšel klepání v kuchyni na okno. Pomyslel jsem si, že asi větev ve větru, ale po delší době jsem se tam šel podívat. Z kuchyně vál podivný vítr a vyzařovalo odtamtud divné, bílé, ale zároveň temné světlo. Stál jsem jako opařený a koukal přes prosklené dveře, přes které šel vidět jen odraz. Pootevřel jsem dveře a nakouknul dovnitř. V kuchyni se vznášel obrys, obrys ženy která koukala směrem k oknu. Jak jsem byl v šoku, musel jsem nechtěně kopnout do vázy u dveří, která spadla a rozbila se na kousky. Nevím co jsem čekal, že se stane, vší rychlostí jsem zavřel dveře a upaloval zpátky do pokoje, kde jsem se zamknul. Zbytek noci jsem seděl na posteli a sledoval kliku u dveří. Naštěstí jí nikdo nepohnul, protože to by byla moje smrt.
