Málo který turista se dnes stará o historii tohoto sloupu. A jen velmi málo tuší, že je to velká záhada pro historiky, archeologicky, metalurgy, …atd., o které mluvil už v 80. letech A. C. Clark.
Sloup se v současnosti nachází v Dillí (Indie). Má se ale za to, že původně se nacházel někde v oblasti Madhya Pradesh jako součást nějaké stavby, která zde existovala před několika tisíci lety. Některé prameny uvádějí, že jeho původní místo bylo v lokalitě Shimla.
Při poslední návštěvě na Indickém institutu rozšířených studií (Indian Institute of Advanced Studie) jsem se zúčastnil série přednášek na téma Želený sloup (Iron Pillar), které byly prezentovány hostujícím odborníkem, dobře známým metalurgem, profesorem R. Balasubramaniamem z IIT v Kanpuru.
I když připustíme, že ve své době nejspíš nebyl jediným svého druhu, zůstává faktem, že je rozhodně jedním z mála, který se do dnešních dnů dochoval. Ať už jeho vzniku přisoudíme jakýkoliv časový rámec (oficiální literatura uvádí 375 až 413 n.l.), pak jde z hlediska výrobních postupů a chemického složení o naprosto ojedinělý úkaz.
V průběhu minulého století byly několikráte ze sloupu odebrány vzorky ke zkoumání jeho složení a zjištění technologie výroby. Zkoušky provedla Národní metalurgická laboratoř (NML) v Džamšédpúru, centru indického ocelářského průmyslu v Džhárkhandu, ve státě vzniklém v roce 2000 z jižního Biháru.
Bylo zjištěno, že ochranná vrstva oxidů na povrchu má tloušťku 0,5 až 0,6 mm a skládá se ze směsi oxidů železa, křemene a vápence z prachových usazenin. Střední chemické složení vzorků kovu z různých míst sloupu je: 0,23 % uhlíku, 0,07 % manganu, 0,07 % křemíku, 0,18 % fosforu, stopy síry, stopy chromu, 0,05 % niklu a 0,03 % mědi; zbytek je železo. Rozhodně se tedy nejedná se o meteorické železo, které se vyznačuje vyšším podílem niklu a výskytem kovů skupiny platiny, zvláště iridia. Jedná se tedy o technické železo – uhlíkovou ocel se zvýšeným obsahem fosforu.
Přesto definitivní odpověď na otázku, proč železný sloup v Dillí nekoroduje, stále neznáme.