V 19. století byly v Peru na poloostrově Paracas objeveny podivné lidské ostatky, které měly mimo jiné nepřirozeně dozadu protažené lebky. Ani archeologové nedokáží přesně říct, jaká kultura byla na Paracasu objevena a zda se náhodou nejedná o neznámý druh člověka. Mohou mít artefakty něco společného s bytostmi z jiných světů?
Podivuhodné lebky
Podle archeologů pocházejí mumie s podivnými protáhlými lebkami z 3.století před Kristem. Lebky, které na Paracasu byly objeveny, jsou podle mnoha odborníků velmi zvláštní, nepodobají se totiž vůbec na lidské lebky. Vědci se však přiklánějí k názoru, že lebky někdo cíleně ještě v dětství deformoval, pravděpodobně ze společenských a kulturních důvodů. U mnoha národů se to dělalo ještě v dětském věku, kdy byla lebka měkká a poddajná. Provádělo se to pomocí bandáže s použitím kožených pásů nebo speciálními dřevěnými stahovacími dlahami. Samozřejmě, že se taková deformace lebek neobešla bez obětí.
Tajemství stále neodhaleno
Vědci se sice deformaci lebek z Paracasu snažili vysvětlit racionálně, ale některá fakta podle dalších odborníků jaksi nesedí. Objem mozkovny, v níž byl uložen mozek byl totiž při protáhlých lebkách asi o polovinu větší, než je tomu při dnešním člověku. Mohly mít tedy tito lidé kromě lebky i větší mozek? Odborníci si myslí, že to je málo pravděpodobné. Co však potom zaplňovalo polovinu protáhlých lebek? Mohlo tam být jen prázdno? Poukazuje se totiž i na to, že očnice, v nichž byly uloženy oči, byly mnohem větší než je u člověka. Tato velikost nemá nic společného s umělým narušením lebek. Vysvětlení stále chybí.
Někteří badatelé si proto myslí, že mumie s pozůstatky patří k nějakému neznámému druhu člověka. Kromě lebek totiž vybočuje z běžné anatomie předkolumbovských indiánů i zbytek koster. Výška a typ vlasů totiž neodpovídají žádné jihoamerické kultuře, odpovídaly by více Evropanům. V té době však v Jižní Americe, jak jistě víme, žádní Evropané ještě nebyly.
Mohly by být tedy lebky důkazem toho, že staré civilizace v Jižní Americe navštěvoval někdo chytřejší? Řídili se snad starověcí obyvatelé Peru nějakým vzezřením bohů, kteří se v jejich legendách vyskytovaly? Podle jiných odborníků se protáhlé lebky lze vysvětlit skafocefálií, což je lékařský výraz pro chorobně znetvořené lebky. Taková vrozená chyba je způsobena srůstáním lebečních švů, které se u zdravého člověka spojují jednotlivými kostmi hlavy. Tím, že jsou spoje srostlé, dochází k deformaci tvaru hlavy. Je však možné, aby na jednom místě bylo tak velké množství hendikepovaných lidí? Někteří odborníci to absolutně vylučují, neboť skafocefálie je velmi vzácným degenerativním onemocněním. Jaké tajemství tedy peruánské protáhlé lebky skrývají?
Protáhlé lebky se totiž nenašli jen v Peru, byly nalezeny i na jiných místech, například v Egyptě, Mexiku, Rusku, ale i v Africe. Dokonce slavná egyptská královna Nefertiti měla podobně zdeformovanou lebku, jako jsou ty na Paracasu, dozadu protáhlou lebku měl i egyptský faraon Tutanchamon. Jak je možné, že protáhlé lebky měli lidé na různých místech světa nezávisle na sobě? Co tyto deformace spojovalo, kdo byl vzorem? Byli to bohové z nebes jak říkají staré legendy a poukazují na to někteří záhadologové?
Ztracené kultury dávnověku nám zanechali podivuhodný odkaz, který nejsou lidé zatím schopni rozluštit, i když se o to mnozí archeologové snažili – některá fakta prostě s vysvětleními odborníků nesedí. Mumie z Paracasu se tak zařadili mezi další archeologické hádanky, které zůstanou asi navždy zahaleny rouškou tajemství.