
Dokonalá technologie v pravěku?
První tunely archeologové objevili čistě náhodou – během běžných archeologických vykopávek na počátku 80. let minulého století v rakouském Štýrsku. Už tehdy tyto podzemní chodby zarazili i odborníky, protože byly dokonale vyhotoveny – stěny byly hladké a měly symetrický tvar, někteří až pochybovali, zda je vůbec naši předkové mohli zhotovit.
O nějaký čas se však zjistilo, že podobné tunely se nacházejí pod několika pravěkými nalezišti, dokonce věk některých tunelů se odhadoval až na 12 tisíc let! Zásadní otázkou pro archeology tedy bylo, proč pravěcí lidé podzemní tunely vůbec hloubili, a nač je používali.
Pravěkou záhadu tunelů se pokusil jako první vysvětlit rakouský archeolog a speleolog doktor Heinrich Kusch, který prokázal, že podzemní chodby desítky metrů pod zemí má na svědomí jednoznačně člověk. Lidé trpící klaustrofobií se však v těchto tunelech nemohly pohybovat, protože jak potvrdil doktor Kusch, většina chodeb jsou jen jakési díry, které jsou maximálně 70 centimetrů široké. To však stačilo na to, aby se tudy bez problémů protáhl dospělý člověk. Jak se však ukázalo, tyto tunely byly jen část rozsáhlé podzemní sítě.
O existenci podzemních chodeb se totiž zmiňoval i starý dokument, který byl ukrytý v dělové kouli pocházející z 15. století, která se našla při demolici starého statku v rakouském Štýrsku. Dělová koule se dostala až k restaurátorům, kteří v ní objevili nečekané tajemné poselství – starý dokument. Text na dokumentu vyzýval nálezce, aby hledal chodbu, která vede pod klášterem Vora. Záhadný dokument se dostal až k doktorovi Kuschelovi, který podle něj skutečně našel tajemné tunely.
Odkrývání tunelů
Při odkrývání tunelů se dokonce zjistilo i to, že každá z chodeb má výklenky, které podle všeho měly sloužit jako dočasné útočiště. Tyto výklenky se však nenašly jen ve Štýrsku, ale také v Bavorsku a podle rakouského badatele Ferdinanda Reissa mohly sloužit jako místa pro odpočinek nebo jako skladiště. Tyto výklenky by tedy mohly vysvětlovat i to, proč se tunely budovaly. Pravděpodobně nimi lidé přecházeli z místa na místo a ve výklencích odpočívali před další cestou úzkými tunely.
Podle biologů není vůbec vyloučeno i to, že pravěcí lidé těmito tunely přecházeli z místa na místo kvůli tomu, že měli strach z různých predátorů. Opravdu se mohli lidé v pravěku uchýlit jen ze strachu z predátorů k hloubení tak rozsáhlých podzemních chodeb? Byl to jediný důvod?
Zjistilo se totiž, že v místech vstupů do tunelů církev záměrně umísťovala své kostely a kláštery, neboť pohanská minulost souvisela i se životem v podsvětí. Kusch se proto snaží se svým týmem slepá ramena podzemních chodeb pospojovat, aby dokázal, že tunelová síť pod Evropou je realita.
O těchto tunelech podle mnoha svědectví věděli i němečtí nacisté, kteří je využívali nejen k přesunům vojáků, ale údajně v nich měli ukrýt i velkou část zabaveného zlata, stříbra nebo kulturního dědictví evropských národů. A právě nacisté mohli část těchto tunelů záměrně zničit, aby zahladili stopy ukrytých válečných pokladů.
Ne všichni archeologové a historici však s těmito teoriemi souhlasí. Proto až budoucí průzkumy ukážou, zda se opravdu pod celou Evropou táhne unikátní tunelová síť, která nemá ve světě obdoby. Heinrich Kusch se svým týmem proto věří, že stojí na prahu velké záhady, kterou chtějí jednoznačně vyřešit. Může se někde v podzemí ukrývat doposud neznáma historie lidstva?