Pokud chce slovenský milovník záhad pocítit tajemno na vlastní kůži, nemusí chodit velmi daleko. Stačí navštívit sousední Česko, kde se v šumavských lesech ukrývá dnes už polorozpadlá chatrč, která má v sobě mnoho zla, které tam je neustále cítit. Místní lidé se strašidelné chatrči raději zdaleka vyhýbají. Co se tam odehrálo, a proč se lidé tohoto místa tak bojí?
Strašidelná Pohádka
Opuštěná chatrč se nachází nedaleko vesnice Čachrov na jedné ze šumavských plání. Místní obyvatelé této samotě říkají Pohádka. Usedlost ještě v 19. století nechala postavit německá rodina Pangerlova. Výběr místa však nebyl velmi šťastný, protože podle historických pramenů se právě na tomto místě odehrálo jedno lidské neštěstí, které zde je cítit neustále. Má tato nešťastná událost souvislost se vším tajemným, co se tu dělo a děje? Místní obyvatelé si myslí, že určitě. Podle zdejší kroniky zde v roce 1820 na okraji lesa v malém domku žila jakási stařena, o které si lidé povídali různé strašidelné historky. Považovali ji za čarodějnici, protože během nocí se kolem její chatrče děly podivné nadpřirozené věci. Nikdo se s ní velmi nebavil, ale její osud se zpečetil v roce 1828, když v nedaleké vesnici Strážov vypukl obrovský požár. Tehdy lehlo popelem až 78 domů včetně místní radnice.
Během posledních několik desetiletí se našlo mnoho odvážlivců, kteří se rozhodli na opuštěné samotě strávit noc, ale strach každého přemohl. Z Pohádky se stalo vyhledávané místo pro ty, kteří chtěli tajemné síly okusit na vlastní kůži. Pobyt v tomto polorozpadlém domě je však velmi nebezpečný, o čem mluvilo více lidí. Podle výpovědí těch, kteří při pohádce nebo přímo v ní byli, potvrdily, že zdejší atmosféra je velmi tíživá a doslova na každém kroku je cítit něco tajemné. V těsné blízkosti domu nebo přímo v něm se ztrácí mobilní signál, a vůbec nefunguje navigace. Někteří svědci uváděli, že během noci bylo v domě slyšet nářek, ale i podivné kroky. Návštěvníci, kteří se do domu ze zvědavosti dostali, uvedli, že energie, která tady působí z nich vysála veškerou energii, a pocity byly velmi zvláštní.
Respekt před tímto domem měl dokonce i známý psychopatický vrah Ivan Roubal, který tuto usedlost využíval jako úkryt . Nastěhoval se zde v roce 1991, poté, co v Praze spáchal pět chladnokrevných vražd. Roubal na podáce choval prasata, která údajně krmil lidským masem k čemuž se měl přiznat svému synovi, který ho později udal. Lidské maso mělo pocházet ze dvou jeho obětí – Františka Hepnera a jeho ruské přítelkyně, kterých se měl tímto ohavným způsobem navždy zbavit. Dodnes nikdo neví, jestli to je pravda, faktem ale je, že jejich těla se už nikdy nenašla. Ivan Roubal zde žil až do roku 1994, kdy odsud utekl před policií. V jednom rozhovoru přímo z vězení později přiznal, že i on měl strach žít na této samotě. Doslova řekl: „Není nikdo, koho by Pohádka neděsila“.
