Tajemné krátery v sibiřské tajze: Jak vznikají?

Na Sibiři se během posledních čtyř let začaly objevovat velmi záhadné krátery o průměru několika desítek metrů. Objeví se náhle a jejich vznik doprovázejí další podivuhodné úkazy, které nedokážou objasnit ani vědci. Jaké jevy tedy způsobují vznik obrovských sibiřských kráterů? Mohou být za tím tajné armádní zbraně nebo dokonce neidentifikovatelné létající objekty?

Sibiřské krátery
První obrovský kráter se v sibiřské tajze objevil ještě v roce 2014 na poloostrově Jamal. Měl průměr 80 metrů a hluboký byl 16,5 metru. Na jeho dně se nacházelo zamrzlé jezero, které mělo podle tehdejších měření hloubku asi deset metrů. Vědci tento kráter pojmenovali Jamalská černá díra. O několik týdnů později se nedaleko objevily další dva podobné krátery.

Tyto a další vzniklé krátery, kterých by mělo být celkově až třicet, prozkoumali ruští vědci z Russian Centre of Arctic Exploration. Sibiřské krátery vědce velmi překvapily, protože všechny byly téměř dokonale kruhové a jejich vnitřek byl tvořen hladkými stěnami. Někteří lidé v nich viděli mimozemský původ, což však vědci vyloučili a přiklonili se spíše k názoru, že vznikly výbuchem metanu. Některá měření vědců dokonce ukázala, že sibiřská léta byla v roce 2013 a 2014 nejteplejší za posledních 120 tisíc let!

Tajemná záře nad Sibiří
Vznik každého jednoho kráteru provázejí zvláštní jevy, které vystrašily i zdejší obyvatele v okruhu několika desítek kilometrů. Místní obyvatelé ve vzdálenosti 70 až 100 kilometrů od kráterů, které se v roce 2014 objevily zatím jen v neobydlených oblastech, říkali, že bylo vždy slyšet zvuk připomínající explozi a na obloze bylo vidět jasné světlo.

Odborníci, kteří zkoumali jednotlivé krátery, vysvětlili, jak k nim asi dochází. Na vzniku kráterů se podílelo postupné tání věčně zmrzlé půdy a působení geologických zlomů, ve kterých se hromadil metan. Když se totiž smíchá metan se vzduchem, stává se výbušným, když tedy jeho koncentrace dosáhne hodnotu pět až 16 procent. Nejvýbušnější směsí je směs 9,5 procenta metanu a vzduchu, a právě podobné množství metanu naměřili vědci uvnitř jednoho kráteru.

Andrei Plekhanov z Vědeckého centra arktických studií tuto teorii podpořil tím, že když se spustil do jednoho z kráterů, naměřil 9,6 procenta metanu oproti běžné koncentraci, která je jen 0,000179 procenta. Podzemní exploze tak může vytvořit obrovský kráter, který je doprovázen explozí a jasným světlem.

Teorie o metanu tedy má však i své trhliny, protože v dalších kráterech v okolí toho, kde byla zvýšená koncentrace metanu, zvýšené hodnoty tohoto plynu již naměřené nebyly.

Jaké nebezpečí hrozí?
Moskevský geolog Vasilij Bogojavlenskij má dokonce obavy o celkovou bezpečnost a stabilitu oblasti, protože nově vzniklých kráterů je stále více. Výbuchy metanu totiž mohou ohrozit naleziště ropy a zemního plynu a také poškodit vrtné soupravy, ba dokonce i ropovod Jamal, který je největším nalezištěm zemního plynu. Může tedy na Sibiři vznikat potenciálně nebezpečná oblast?

V březnu roku 2015 se na internetu objevilo video z Permského kraje, kde byla zachycena velká světelná koule. Někteří odborníci byli přesvědčeni, že šlo o nějaký test rakety. To podnítilo další spekulace, zda krátery vlastně nejsou výsledkem testů nějakých zbraní. Krátery se totiž objevily většinou v odlehlých oblastech, které by mohly být využívány jako testovací území.

Jak tedy vznikly sibiřské krátery? Bylo to důsledkem výbuchu metanu nebo jsou za tím testy nových zbraní? A testovali by vůbec Rusové své nové zbraně v oblasti, která je obrovským nalezištěm zemního plynu? Odborníci se dodnes nedokáží shodnout, jak vlastně krátery na Sibiři vznikly. Záhada sibiřských kráterů je tak zatím neodhalená.

Exit mobile version