Už od 60. let 20. století monitorují seismologové na několika kontinentech záhadný úkaz. Jde o takzvaný „tep Země“ a není jasné, co ho způsobuje.
Tep Země poprvé zachytil výzkumník z geologické observatoře Kolumbijské univerzity v New Yorku John Oliver. Zjistil, že puls, který se objevuje každých 26 sekund, přichází z oblasti jižního či rovníkového Atlantiku, a že na severní polokouli je intenzivnější během letních měsíců.
O 18 let později vědec Gary Holcomb z Geologické služby Spojených států tento objev potvrdil s dodatkem, že puls je intenzivnější během bouří. Z neznámých důvodů však byly zjištění těchto dvou vědců v následujících desetiletích prakticky ignorovány. Dokud se na ně blíže nepodíval student z Coloradské univerzity.
Navštivte také:
Upír z Atlasu: Vrah zbavil oběť veškeré krve
Greg Bensen usilovně sbíral data, ale uznání se nedočkal. Až později se na jeho údaje podívala dvojice vědců, která si rychle uvědomila, že na pulsu je cosi zvláštního. Analyzovali ho z každého možného úhlu, vícekrát kontrolovali funkčnost přístrojů a dokonce vypočetli, že vychází z Guinejského zálivu u pobřeží Afriky. Nepodařilo se jim však objasnit, proč je puls takový pravidelný.
Mike Ritzwoller a jeho tým se postupně dostali i k výzkumům Johna Olivera a Garyho Holcomba. V roce 2006 na základě jejich výzkumu vyšla studie o záhadném pulsu, která však přinášela více otázek než odpovědí. V první řadě zde byla otázka: co tento tep způsobuje? Jedna hypotéza říká, že ho vyvolávají vlny, další pojednává o vulkanické aktivitě. Jejich správnost se ale dosud nepotvrdila.
S hypotézou o vlnách přišel ještě v roce 2011 jmenovec jednoho z nejvýznamnějších matematiků v dějinách Garrett Euler. Ten tvrdil, že když vlny narážejí na kontinentální šelf, vyvolávají otřesy, které lze citlivými přístroji zachytit i na druhé straně Atlantiku.
Navštivte také:
Nejstrašidelnější evropské hrady
Ne každého ale tato hypotéza přesvědčila. O dva roky později výzkumník z čínského Wu-chanu Yingjie Xia uvedl, že puls musí být způsoben vulkanickou aktivitou, a jeho tvrzení vědcům také dávaly smysl. Puls totiž vycházel z okolí ostrova Sao Tome, který je tvořen sopkou.
Ani jedna z hypotéz ale neodpovídá na zásadní otázky. Proč se puls objevuje pouze na tomto místě, když vlny narážejí na kontinentální šelfy na celé Zemi? Proč je právě Guinejský záliv, konkrétní místo zvané záliv Bonny, takový výjimečný? A proč má puls 26 sekundovou frekvenci?
Navštivte také:
Vražda v knihovně: Zločin, který se dodnes neobjasnil
Na to se dosud nepodařilo odpovědět. Překvapivý je i nezájem seismologů zabývat se „tepem Země“. Podle Douglase Wiense z americké Severozápadní univerzity z nich se jev vymyká z toho, na co se seismologové běžně zaměřují, a do neprobádaných vod vědy se chce jen málokomu. „Předpokládáme, že tento jev nemá nic společného se strukturami uvnitř Země, a tak není úkolem seismologů zkoumat ho,“ uvedl v jednom z rozhovorů.
Někteří vědci se však tomuto fenoménu věnují. A bude zajímavé sledovat, zda se jim podaří rozluštit jeho záhady.