Ve skotském folklóru se často vyskytují zmínky o takzvaném „druhém zraku“. Někteří lidé prý mají schopnost vidět věci, které se staly kdesi velmi daleko. Jiní předpovídají budoucnost či odhalují špatné artefakty. Málokdo však má všechny tři schopnosti. Právě taková výjimečná měla být Janet Douglasová.
Poměrně obšírně je Janetin život popsán v dopise, který poslal reverend George Hickes písaři Samuelovi Pepysovi. Podle tohoto dopisu se Janet narodila v oblasti skotské Vysočiny v polovině 17. století. Jako 11-letá přijela do Glasgow, kde podle Hickese shromážděnému davu vyprávěla o špatných artefaktech.
Hickes napsal: „Když byla obklopená lidmi, ukázala na jednoho člověka, zlatníka. Řekla mu, že ačkoli je chytrý, v obchodě se mu nedaří. Prý proto, že ho kdosi očaroval a vyrobil proti němu špatný artefakt, který ukryl v jeho dílně. Přesně popsala místo, kde se měl artefakt nacházet, a když zlatník odešel do dílny, skutečně předmět našel. Když ho zničil, začalo se mu dařit.“
Dav doslova šílel a Janet bylo třeba chránit. Městská rada nejprve rozhodla, že dívku umístí do místního vězení, aby se jí nic nestalo. Odtud putovala do Edinburghu, kde ji v roce 1678 opět drželi za mřížemi.
Právě v hlavním městě Skotska začal reverend Hickes klást Janet otázky o jejích schopnostech a životě. O rodičích a dětství se nezmiňovala vůbec, často však opakovala jakoby naučené věty o svém „daru“. Její slovník naznačoval, že chodila do školy, ačkoli tvrdila, že vyrostla v odlehlé oblasti Vysočiny. Janet rovněž uvedla, že neví, odkud její schopnosti pocházejí, ale navenek vystupovala sebevědomě a odvážně. Jakoby si neuvědomovala, že jí může za čarodějnictví hrozit smrt.
Obvinění nakonec přišlo. Historik Robert Wodrow ve své knize Analecta of Materials v 18. století psal o tom, že Janet Douglasovou si nechal předvolat arcibiskup Sharpe. Právě on ji obvinil z čarodějnictví. Odmítala se přiznat či uznat vinu a arcibiskup jí hrozil, že ji pošle do vyhnanství do Indie.
Janet odpověděla jednou větou: „Pane, kdo byl s vámi ve vašem pokoji minulou sobotu mezi dvanáctou a jednou v noci?“ Biskup zbledl a v daném případě se přestal angažovat. Vévoda z Rothes později v soukromí zpovídal Janet a chtěl vědět, s kým biskup paktoval, ale dívka zpočátku odmítala. Teprve když vévoda přislíbil, že bude dívku chránit, řekla mu: „Byl to černý ďábel!“
Po aféře v Edinburghu Janet zmizela. Podle Hickese odešla do Anglie, ale jisté je, že zápisy o jejím dalším životě neexistují. Janet Douglasová zemřela po roce 1678, ale ve Skotsku o ní dodnes kolují legendy.