Přinášíme vám druhou část článku o nejkrutějších popravách v historii.
Navštivte také:
VIDEO: Odsoudenci, kteří se dočkali nejhorších poprav v dějinách (1. část)
Mithridates (r. 401 př. Kr.) – ke smrti ho doštípal hmyz
Mithridates v jedné z bitev zabil mladšího bratra krále Artaxerxe II. Artaxerxes byl rád, že jeho bratr je mrtvý, proto Mithridatese bohatě obdaroval. Zároveň ho požádal, aby všechno držel v tajnosti, aby se sám mohl pyšnit, že zabil neposlušného bratra. Jenže jednou se Mithridates na hostině opil a pochlubil, že Kyros zemřel jeho rukou. Když se to král dozvěděl, rozzuřil se a nařídil krutou popravu. Nahého Mithridata vložili do kánoe, tělo mu potřeli medem a mlékem a v tomto stavu ho drželi na jezeře několik dní. Létající hmyz si ho nakonec našel a začal konzumovat mléko a med z jeho těla, přičemž ho bolestivě kousal a štípal. Tak se to opakovalo několik dní. Jelikož Mithridates musel pod sebe močit a vyprazdňovat se, přilákalo to ještě více hmyzu, který začal pronikat do těla přes různé otvory, hnízdit v něm a klást vajíčka, ze kterých se vylíhl další hmyz. Po tomto krutém mučení Mithridates zemřel po 17 dnech.
Bratři d’Aunayovi (1314) – nechali je vykastrovat a sťat
Gautier a Filip z Aunay byli rytíři z francouzského dvora Filipa IV. V roce 1313 podarovala anglická královna Izabela vyšívané peněženky svým bratrům Louisovi a Charlesovi a jejich manželkám Blanche a Margaret. Později v témže roce uspořádala s králem Eduardem II. v Londýně velký banket pro francouzské hosty. Tam si všimla, že peněženky, které věnovala švagrovým, mají bratři d’Aunayovi. Isabella nabyla podezření, že s nimi mají milenecký vztah a řekla to Eduardovi. Ten nechal bratry sledovat a podezření se brzy potvrdilo. Hříšníky zatkli, Blanche a Margaret uznali vinnými, oholili jim hlavy a doživotně je uvěznili. Gautier a Phillip z Aunay však obstáli hůře. Nejprve je mučili a obvinili ze zločinu „lèse-majesté“, to znamená „dělat zlo majestátu“. Šlo o mimořádně urážlivou formu vlastizrady, která vyžadovala nejpřísnější trest. Oba bratry vykastrovali a jejich genitálie hodili psům. Následně je podpálili a na těla lili roztavené olovo a síru. Potom je lámali na kole a na závěr je sťali.
Navštivte také:
VIDEO: Otřesné genocidy, na které se téměř zapomnělo (2. část)
Alcaide Melec (1705) – rozřízli ho pilou na dvě části
Melec byl guvernérem během vlády marockého sultána Moulay Ismail ben Sharifa. V roce 1705 se jeden ze sultánových synů pokusil o povstání, které svěřil do rukou Meleca. Po potlačení povstání však následoval pro Meleca extrémní trest. Sultán si zjistil u místního tesaře, zda jeho pily dokážou rozříznout člověka na polovinu a po kladné odpovědi, bylo rozhodnuto. Šlo jen o to, zda Meleca rozřežou na polovinu podél páteře nebo příčně přes pás. Sultán nakonec rozhodl, že podél páteře, od čela. Meleca přivedli na veřejné náměstí, na kterém se shromáždilo až čtyři tisíce lidí. Svlékli ho donaha a přivázali k desce. Kat chtěl začít kácet od hlavy, ale sultánovi synové nařídili, aby začal kácet mezi nohama, aby Melec nezemřel příliš rychle. Melec strašně křičel, když ho čepel pomalu rozřezávala na polovinu, dokud kat nedosáhl pupku. Jelikož byl stále při vědomí, kat mu raději přiložil čepel k hlavě a rozřízl ji na dvě poloviny, aby ukončil jeho trápení.
Jan van Leiden, Bernhard Krechting a Bernhard Knipperdolling (1536) – pálili je a jejich těla nechali shnít
Tito tři muži byli vůdci Münsterského povstání, kterým se pokusili svrhnout katolickou hegemonii ve prospěch anabaptistického protestantismu v Německu. Nejprve z města vyhnali biskupa a starostu von Waldecka a následně město ovládli a přes rok obléhali. Jan z Leidenu se prohlásil za krále, ale vlivem izolace nastal ve městě hladomor. Nakonec Waldeckova armáda prolomila městské hradby a znovu převzala kontrolu. Za pár týdnů se s revolucionáři krutě vyrovnali. Na tržním náměstí postavili plošinu a všechny tři vůdce povstání se železnými límci připoutali k železným kůlům. Rozpálenými kleštěmi jim postupně odtrhávali maso z těla. Jelikož silně křičeli, vytrhli jim z úst jazyky. Pak jim rovnou do srdce strčily rozpálené dýky. Mrtvá těla následně umístili do železných klecí, které uložily na viditelné místo do věže katedrály sv. Lamberta, kde je nechali hnít dlouhých 50 let. Klece tam visí dodnes.
Navštivte také:
VIDEO: Otřesné genocidy, na které se téměř zapomnělo (1. část)
Balthasar Gerard (1584) – rozčtvrtili ho a hlavu mu napíchli na kůl
Francouz Balthasar Gérard je známý jako vrah protestantského nizozemského vůdce o nezávislost Nizozemska, Viléma I. Oranžského. V 16. století byl španělský král Filip II. zároveň holandským králem, proto vypsal na Viliamovu hlavu odměnu 25 tisíc zlatých. Baltasar se podvodem dostal do služeb Viléma a zavraždil ho. Po vraždě se mu však nepodařilo utéct a jako trest soud nařídil třídenní mučení. První den ho zavěsili za ruce k tyči a vykloubili mu ramena. Potom ho dlouho bičovali, přičemž do ran mu nejprve vetřeli med a potom sůl. Druhý den mu rozžhaveným železem vytrhávali kusy masa, na jednotlivé palce na nohou mu zavěsili závaží, pod nehty mu strčili špendlíky a na celé tělo mu vylili alkohol a tuk a postupně pod ním zakládali oheň. Třetí den mu vytrhávali jednotlivé orgány a bili ho jimi po tváři. Nakonec jeho tělo rozčtvrtili, jednotlivé části rozhodili na čtyři světové strany, hlavu narazili na kopí a vystavili u dveří místní univerzity.