V blízkosti jezera Titicaca v bolivijských Andách byl v roce 2007 objeven zkamenělý otisk lidského chodidla. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby se později nezjistilo, že otisk se nachází v hornině, jejíž stáří se odhaduje nejméně na 7 až 15 milionů let. Tehdy však člověk podle zažitých dějin lidstva ještě nemohl existovat. Kdo tedy v té době kráčel po naší planetě Zemi?
Bolivijský badatel Roberto Hidalgo z Unidad Nacional de Arqueologo objevil v roce 2007 úplnou náhodou zkamenělý otisk lidského chodidla na místě zvaném Jesús de Machaca. Ani samotní Bolivijci ještě o tomto místě neslyšeli, ale brzy se to asi změní, protože právě tato lokalita může přepsat dějiny člověka. Místní domorodí obyvatelé však o této stopě vědí už velmi dlouho, a sami ji nazývají Inkova stopa.
O existenci tohoto neobvyklého nálezu se západní svět dozvěděl díky německému cestovateli Markovi Alhelmovi, který právě do této lokality v blízkosti jezera Titicaca uskutečnil expedici, aby se přesvědčil o pravosti a skutečné existenci tohoto neuvěřitelného otisku. Alhelm zjistil, že stopa na místě Jesús de Machaca se skutečně nachází, a natištěna je v hornině, kterou tvoří rezavě červený pískovec. Stopa je ve velmi dobrém stavu, a zdálo se, že její věk může být tak několik tisíc let. Jak se však ukázalo, vědci určili věk této horniny, ve kterém je otisk lidského chodidla na nejméně 7 až 15 milionů let, tedy do třetihor.
V třetihorách však podle evolučních dějin ještě nemohl člověk existovat. Komu tedy stopa patřila? Několik dalších bolívijských odborníků však opravdu potvrdilo, že se jedná o otisk lidské nohy. Stopa podle nich odpovídá dnešní velikosti obuvi 39. Z toho vyplývá, že stopu udělal člověk vysoký zhruba 175 centimetrů, který vážil kolem 80 kilogramů. Stopa má v nejširším místě 90 milimetrů, a udělal ji jedinec během vzpřímené chůze, tedy takovým způsobem, jak se dnes pohybuje moderní člověk.
