Automobilové závody Klementa Gottwalda
Automobilka Praga vyráběla motocykly, osobní i nákladní automobily, trolejbusy, tanky i letadla, dnes je jejím nejznámějším produktem nejspíše „vejtřaska“ – náklaďák Praga V3S. Soudruh tuto automobilku přejmenoval právě na Automobilové závody Klementa Gottwalda. Ovšem historii automobilky si dneska může na internetu najít každý, co však fotografa zaujme více, je její současnost.
Na mapě Prahy je zajímavý obdélník tvořený O2 Arénou (západ), ulicemi Na Obrátce (východ), Kolbenova (sever) a Poděbradská (jih). Celý tento prostor zaplňovaly výrobní haly ČKD a Pragy. Osud jednotlivých částí je různý – ČKD Energo funguje dodnes vedle O2 Arény, v bývalé Kolbence je dnes nespočet malých firem a různých skladů, některé části byly zcela srovnány se zemí a na jejich troskách vyrůstá sídliště Nad Harfou. A právě Praga, v samém srdci této oblasti, je dodnes opuštěná a nezajistěná.
Do areálu Pragy se dá dostat buďto kratší, ale méně příjemnou, cestou ze stanice metra Kolbenova. Méně příjemná je protože je potřeba nějak projít areál bývalé Kolbenky a ten je v provozu. Druhou, lepší, možností je nová cyklostezka (i pro pěší) která vede po bývalé železniční vlečce ČKD. Nejlepší je začít na mostě uprostřed ulice Freyova. Na most vedou schody od silnice. Po stezce lze dojít k prvním domům nové zástavby a cestou si vychutnat zbytky železničního tělesa. U prvního domu vede cestička dolů, přes Rokytku, rovnou k Pragovce.
Samotný areál bývalé automobilky není nijak oplocený a nejspíše není ani hlídaný. Podle stop v okolí lze však v areálu možné potkat auta (kdoví proč tam jezdí), bezdomovce a feťáky… o víkendu, během dne, je tam však klid na focení. Každopádně se nejspíše jedná o soukromý pozemek a vstup na něj je na vlastní nebezpečí. Po setmění je to nebezpečí zjevně větší, než je v Praze obvyklé.
Hlavní součástí areálu jsou prázdné výrobní haly s přilehlými kancelářemi. Veškeré stroje i výrobky byly odstraněny, některé části byly zničeny nezvanými návštěvníky a zbytek se pomalu rozpadá vlivem vlhkosti z děravých střech. Pokud si však člověk dá práci a proleze různá zákoutí, najde různé drobnosti z výroby zhruba od let 1980 až 1997.
Zajímavostí není mnoho, přesto tam lze strávit několik hodin a pro zájemce o strojírenství je tam nejedno milé překvapení. Celkově místo působí dojmem malé pražské Pripjati.
Pokud na mapě v okolí vidíte rozsáhlou železníční smyčku, vězte že už tam není ani metr kolejnice. Železniční těleso je většinou jen těžko odlišitelné od okolního terénu.
A malé varování závěrem: Pokud jako já polezete i do vedlejšího areálu bývalé Kolbenky, vynechejte lákavé nadzemní kolektory (ocelové mostky pro kabeláž a potrubí). Jsou sice nezajištěné, ale vybavené pohybovými čidly na jejichž konci sedí chlapík se samopalem. Chlapík který umí na ten žebřík vylézt sakra rychle
