Podle Bible byl Mojžíš starozákonní prorok a zakladatel židovského náboženství. Narodil se židovským rodičům v Egyptě, odkud později vyvedl předky izraelských kmenů, kteří pak vytvořili biblický Izrael. Egyptská verze Mojžíšova příběhu je však zcela jiná, a dosud nezveřejněný a utajený papyrus nalezený v Tutanchamónově hrobce hovoří o tom, že Mojžíš a egyptský faraon Achnaton by mohla být tatáž osoba.
Utajené papyrové svitky
Německý publicista Manfred Dimde, který patří mezi nejlepší znalce Nostradama tvrdí, že při prvním otevření Tutanchamónovy hrobky se v ní měli najít papyrové svitky, které pak beze stopy zmizely. Dimde se domnívá, že musely zmizet poté, co je přeložili angličtí egyptologové. Podle něj v nich narazili na odstavec, ve kterém měli být jmenováni předkové Tutanchamona, a šokující text vyvracel všechny doposud zažité historické představy. Ve svitcích se psalo o tom, že Mojžíš a Achnaton je tatáž osoba, z čehož vyplývalo, že Mojžíš byl vlastně otcem Tutanchamona. Kdo měl velký zájem o to, aby byly tyto papyrové svitky veřejnosti utajeny? A existují vůbec tyto svitky?
Byl Mojžíš Egypťan nebo Žid?
Také známý egyptolog Ahmed Osman z Egypta ve svých knihách tvrdí, že starozákonní prorok Mojžíš a faraon Achnaton je tatáž osoba. Podle Osmana byl Achnaton na konci sedmnáctého roku vlády vyhnán z Egypta do vyhnanství na Sinaji. A právě tento příběh se měl do Bible dostat jako Mojžíšův odchod z Egypta do Země zaslíbené. Faraon Achnaton (Mojžíš), jehož matkou byla královna Teja, se od mladého věku dostával do konfliktu s kněžími boha Amona. Achnaton proto opustil město Théby, a založil nové město Amarna, kde uctíval svého jediného boha Atona. Faraon Achnaton se tak stal zastáncem nové víry v jediného boha. Když zemřel Achnatonův otec – Amenhotep III., mladý faraon Achnaton (původně se jmenoval Amenhotep IV., ale sám se přejmenoval na Achnatona) zakázal jiná náboženství a božstva, a do popředí dal jediného boha Atona.
Egyptským knězem se to však vůbec nelíbilo, a spolu s faraónovými vojevůdci povstali proti faraónovi Achnatonovi. Ten byl nucen odejít do exilu a jeho vládu pak převzal jeho syn Tutanchaton, který si však své jméno změnil na Tutanchamon. Egyptolog Osman tvrdí, že jméno vyhnaného faraóna bylo zakázáno používat, a proto ho jeho stoupenci nazývali přezdívkou – „pravý syn“, co se po egyptsku řekne Mos, po hebrejský Moše – tedy Mojžíš. Achnaton / Mojžíš tak prožil exil mezi kočovníky, a po smrti většiny svých nepřátel v Egyptě se vrátil, a chtěl získat zpět svou moc. Kněží však Achnatona neuznaly, a podpořili nového faraóna Ramsese Velikého (Ramesse II.). Achnaton / Mojžíš pak odešel do Země zaslíbené o čem se píše i v Bibli.
Aton-Jahve-Hospodin
Achnaton kromě toho, že se stal zakladatelem nového náboženství, byl současně prvním historicky známým zakladatelem monoteistického náboženství. Jeho náboženství se tak od ostatních dobových kultů lišilo, neboť místo násilí prosazovalo světlo a lásku, tedy podobné myšlenky jako měl později i Ježíš Kristus. Achnaton se tak odvrátil od svého národa a přinesl monoteistickou víru Židům. Ti pak začali uctívat Hospodina jako jediného skutečného Boha. Mojžíš / Achnaton za to Hebreje vyvedl z otroctví a zbavil je egyptského útlaku.
Šéma Israel Adonai Elohenu Adonai Echod
Slavný psychoanalytik Sigmund Freud, který se biblickou postavou Mojžíše také zabýval, nevysledoval žádnou zmínku o hebrejském národě dříve než v 6. století před Kristem. Byl proto přesvědčen o tom, že Mojžíš byl skutečně Egypťanem. Freud však Mojžíše a Achnatona nepovažoval za jednu osobu, a spíše se přikláněl k názoru, že oba byli jen v úzkém kontaktu. Podle něj byl Mojžíš veleknězem na dvoře Achnatona, a oba pak byli donuceni uprchnout. Znamená to tedy, že egyptský faraón Achnaton a Mojžíš uctívali jednoho a téhož boha? Vznikl tak z monoteistického Atona později starozákonní Jahve a Hospodin? Freud boha Atona a židovského boha ztotožňoval, což podložil židovskou modlitbou „Šéma Israel Adonai Elohenu Adonai Echod“, což v překladu znamená „Slyš Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný“. Hospodina však podle Freuda vytvářejí jazykové rozdíly. Pokud vyměníme židovské písmeno „d“ za egyptské „t“ a potom egyptské „e“ za židovské „o“ dostaneme modlitbu: „Slyš, Izraeli, Aton je náš Bůh, Aton jediný.“
Dalším důkazem spojení Mojžíše s faraonem Achnatonem má být archa smlouvy, která je vyrobena ze vzácného dřeva a zlata. Židé však utíkali z egyptského otroctví, a kde by tedy vzali takový materiál na stavbu archy? Zlato tedy muselo pocházet od faraóna, který putoval s nimi. Mojžíš si podle všeho ponechával mnoho egyptských zvyklostí, které později převzala i křesťanská církev. Francouzská egyptoložka Christiane Desroches Noblecourtová říká, že Achnaton zavedl obřad podobný mši. Dobové reliéfy totiž zobrazují faraona Achnatona v podobné pozici jakou používají křesťanští kněží. Další podobností je slavnostní nošení egyptského faraona na přenosném dřevěném trůně, který nesli vojáci provázení sluhy, kteří faraóna ovívali vějíři z pštrosích per. Tuto tradici ještě využíval i papež Jan Pavel II., který se při různých příležitostech nechával nosit na přenosném stolci švýcarskou gardou, přičemž byl ovívaný vějíři z pštrosích per. Je to všechno jen náhoda?
Mají nejvyšší představitelé tří největších světových náboženství – křesťanství, islámu a judaismu velký zájem o to, aby se papyrové svitky z Tutanchamónovy hrobky, o nichž se zmiňuje Manfred Dimde navždy ztratily v propadlišti dějin a nikdy se na veřejnosti neobjevily? Někteří historici si myslí, že ano. Vždyť jak by se katolickým věřícím muslimům a židům vysvětlovalo, že egyptský faraón Achnaton je zakladatel monoteistického náboženství a jeho bůh Aton byl totožný s křesťanským Bohem, Alláhem a Jahvem? A kdo byl vlastně Mojžíš, a kdo Achnaton?
