Cestování v čase. Jsou důkazy?
Jaké by to bylo asi bylo, kdyby se člověk z ničeho nic ocitl na známém místě, ale v úplně jiném čase a vůbec by nevěděl, jak se tam dostal? Z historie známe mnoho případů lidí, kteří údajně něco podobného zažili a nebylo jim všechno jedno. Otázkou je však to, zda jim někdo i uvěřil.
Chlapec ze staré Číny
Podivný případ s ještě tajemnější koncem se stal v Hongkongu v roce 1987. Tehdy zde policisté zadrželi asi desetiletého velmi vyděšeného chlapce v dobovém oblečení, který neustále plakal. Přestože zjevně patřil k čínské národnosti, policisté se s ním jen velmi těžko dorozumívali, protože mluvil zvláštním čínským dialektem. Když se chlapec na policejní stanici uklidnil, jako tak se s ním policejní vedení dokázalo dorozumět, aby se alespoň zjistilo, odkud pochází a kde má své rodiče. Z chlapcových slov se dozvěděli, že pochází z Číny a do Hongkongu přišel se svým strýcem, který je obchodník. Na jeho vyprávění nebylo nic zvláštního až do té chvíle, dokud chlapec nezmínil čínského císaře Čang-Sihot (nebo Kchang-Sihoť) který byl nejdéle vládnoucím čínským císařem – vládl mezi lety 1661 až 1722. Policisté samozřejmě chlapci nevěřili, přesto, že se od něj dozvěděli různé zajímavé historické skutečnosti. Nakonec ho převezli k historikům, kteří měli potvrdit nebo vyvrátit chlapcova slova. Historici však po krátkém čase zůstali v němém úžasu, protože opravdu potvrdily, že dialekt, který chlapec používá odpovídal té době, kdy vládl císař Čang-si.
I historici dosvědčili, že chlapcovy znalosti z této doby byly velmi přesné, a z tohoto období jim uměl říct velmi zajímavá fakta, a proto si nedokázali ani oni představit, že by o všem pouze žertoval. Policisté ho proto naložili do auta a chtěli ho zavézt ke klinickému psychologovi. Během cesty autem však chlapec před očima policistů náhle zmizel, doslova se vypařil ve vzduchu. Celý případ byl odložen ad acta a dodnes nebyl nijak vyřešen. Mohl být desetiletý chlapec nedobrovolným cestovatelem v čase, který se do naší reality dostal nějakým záhadným způsobem?
Technik z elektrárny v roce 1897
Ruští historici teprve nedávno objevili v archivu města Tobolsk velmi zajímavý dokument, ve kterém se psalo, že koncem srpna roku 1897 zadržela místní policie na předměstí neznámého muže. Ten po ulici chodil jako opilý, křičel na všechny strany a byl velmi zvláštně oblečený. Policisté proto dotyčného muže zatkli, odvezli na policejní stanici, kde ho chtěli vyslechnout, odkud vlastně pochází. Dokument říkal, že muž se jmenoval Sergej Dmitrijevič Krapivin a narodil se v roce 1965. Podle jeho slov pracoval v Tobolsku jako technik v místní elektrárně a vůbec neví jak se dostal do roku 1897. Řekl, že když si sedl na své křeslo na svém pracovním místě, kde sledoval ručičky přístrojů, v tom momentě ho oslepilo modravé světlo.
Když světlo pominulo, nacházel se ve zcela neznámém městě, velmi ho bolela hlava a nic nechápal. Podle dokumentu mu policisté zjevně nevěřili, protože byl umístěn do policejní cely a když svou historku neustále opakoval oblastní gubernátor ho dal převést do ústavu pro duševně choré. Co se poté stalo s technikem, o tom se již archivní dokument nezmiňoval. Mohl být i technik Krapivin nedobrovolným cestovatelem v čase, který se do minulosti dostal přes nějakou časovou díru?
O podobných případech nedobrovolných cestovatelů v čase, kteří se dostali do minulosti nebo budoucnosti, píše několik dokumentů po celém světě. Může být tedy cestování v čase přes nějaké časové brány reálné nebo to je jen výplod fantazie dotyčných lidí?
