Co byl projekt Blue Book?

O jaký projekt šlo?

Dědictví „studené války“

Moderní éra UFO se datuje od 24. června 1947, kdy podnikatel a pilot Kenneth Arnold spatřil na obloze devět podivných objektů. Ale i vojáci se stávali svědky podivných jevů – už 8. července 1947 několik „talířů“, způsobilo rozruch tím, když se objevily nad tajnou leteckou základnou v Kalifornii.

Náčelník materiálně – technického zabezpečení US Air Force generálporučík Nathan Twining došel k závěru: „Fenomén je reálný, není iluzí ani fikcí… Objekty mají pravděpodobně tvar disku, a takové zdánlivé rozměry, které se zdají být stejné jako letadla z lidmi. Popsané vlastnosti připouští možnost, že některé objekty jsou ovládány ručně, automaticky nebo na dálku.“

30.prosince 1947 Twining začal vytvářet projekt ke studiu „veškerých informací o pozorování jevů v atmosféře, které mohou být považovány za hrozbu pro národní bezpečnost.“ Projekt byl s kódovým označením „Sign“, později přejmenován na „Grudge“, až konečně získal svůj finální název – „Modrá kniha“. Ten, kdo přišel s tímto názvem, naznačil, že UFO se může stát těžkou zkouškou. „Modrou knihou“ označují američtí studenti zvláštní sešit, do kterého píší odpovědi při zkouškách.

Kapitán Edward Ruppelt z US Air Force, který vedl projekt 1951-1953, vzpomínal: „Situace s UFO bylo považována za vážnou… Šéfové chtěli odpovědi, a to rychle.“

Pozorování Kenneth Arnolda vstoupilo do archivu „Modré knihy“ pod pořadovým číslem 17. Dokumentace věnovaná tomuto případu má 61 stránek. Frank Brown ze 4. letecké armády US Air Force řekl o svědkovi:

„Podle mého osobního názoru, Arnold skutečně viděl to, co řekl. Je těžké si představit, že člověk s takovým charakterem a přímočarostí by popsal objekty, a navíc o nich napsal tolik podrobností, pokud by je ve skutečnosti neviděl.“

První fotografie

7.7.1947 byl amatérský fotograf William Rhodes z Phoenixu v Arizoně, právě na ulici. Najednou se z výšky ozval podivný hukot, jako zvuk nízko letícího bojového letounu. Popadl fotoaparát a chtěl snímat letadlo, ale místo obvyklé siluety s křídly a ocasem viděl plochý předmět ve tvaru nepravidelného kruhu. V jeho středu byl paprsek světla. Když byl objekt asi 700 metrů daleko, Rhodes poprvé stiskl spoušť. V tomto okamžiku se UFO zakymácelo a začalo se vzdalovat. Podařilo se mu znovu UFO vyfotit, než to tiše nabralo rychlost a zmizelo za hustá mračna.

William ukázal film a snímky redakci novin „Arizona Republic“. Brzy byly zveřejněny, avšak obráceně. Když je viděl Kenneth Arnold, sebevědomě prohlásil, že viděl stejné objekty!

Druhý den po zveřejnění, přišel k fotografovi podplukovník USAF v doprovodu agenta FBI.

„Vzali negativy a řekli, že je brzy přinesou zpět,“ řekl William. „Ale už se neukázali. O pár let později jsem znovu zavolal FBI, ale oni odpověděli, že nic neví.“

Úřad FBI potvrdil, že Rhodes požádal o vrácení fotografie, ale nic o nich neví.

Rhodes nevěděl, co ho odborníci z US Air Force zbavili podezření: „Na fotografii lze vidět objekt tvaru disku, se zaoblenou přední částí. Tyto fotografie byly zkoumány odborníky pro potvrzení, že jsou pravé, a nešlo o závadu emulze, nebo nedokonalosti objektivu.“

Zásadní přelom

V roce 1948 došel tým projektu Sign k závěru, že UFO jsou kosmické lodě mimozemšťanů. Začali připravovat zprávu s názvem „Posouzení situace.“

„Pod posouzením situace se předpokládalo, že podstatou UFO je jeho mimozemský původ,“ připomněl Edward Ruppelt. – „Byl to tenký dokument v černých deskách, vytištěný na papíře obvyklého formátu. Přes první stránku bylo razítko „Přísně tajné“. Obsahoval analýzu mnoha incidentů… Zprávy pocházely od vědců, pilotů a dalších stejně důvěryhodných pozorovatelů, a všechny z nich nebyly identifikovány.“

Zpráva vyvolala zuřivou reakci nového náčelníka štábu USAF generála Hoyt Vandenberga. Nařídil spálit všechny kopie „blábolu“ a zpracovat serioznější zprávu. Ale jeden exemplář přežil v držení Ruppelta.

Vandenberg odmítl přijmout závěry „Zhodnocení situace“ a zmátl zaměstnance: pokud to nejsou mimozemské lodě, tak co? Vlastní letadla? Ale odborníci věděli, že USAF ani jejich soupeři z US Navy nevyvíjeli nic takového. Sovětská letadla? Také ne: kdo, ne-li zpravodajská služba US Air Force, by měla vědět o sovětských projektech?

16.prosince 1948 byl projekt zrušen. Zaměstnanci, kteří připravovali „hodnocení“, byli okamžitě přeloženi k jiným jednotkám.

11.února 1949 byl projekt oživen pod jiným krycím jménem – „Grudge“ – „nespokojenost“. Nikdo neví, kdo mu dal toto jméno, ale lépe nemohl odrážet postoj zaměstnanců a jejich nadřízených k „talířům.“ Jak vzpomínal Ruppelt, „… s novým názvem projektu a novým personálem se nastavil cíl: Skoncovat s UFO.“

Ruppelt, který vedl projekt v roce 1951, se snažil zvrátit situaci a zahájit seriozní výzkum problému. Velitelství reagovalo okamžitě, sebralo mu jeho zaměstnance, s výjimkou dvou osob. Všichni, kdo se podíleli na projektu po Ruppeltovi, byli pečlivě vybráni z řad odpůrců UFO. Jejich úkolem bylo, aby se počet neidentifikovaných objektů snížil za každou cenu na minimum, aby nedošlo k vyvolání paniky. Zdá se, že seriózní výzkum UFO se prováděl někde úplně jinde, a projekt „Modrá kniha“ byl jen krycí.

Přikázáno lhát?

V roce 1956, počet neidentifikovaných objektů, oficiálně uznaných do „Modré knihy“, klesl na 0,4% za rok. Vojáci používali všechno možné, ve snaze „vysvětlit“ záhadné události.

Brzy ráno 24.září 1959 Robert Dickerson jel v policejním hlídkovém voze po městě Redmond. Najednou se před jeho očima objevil velký objekt, který přiletěl z výšky a stál nehybně ve vzduchu. Záře z něj osvětlovala vrcholky stromů. O několik minut později Dickerson odjel k budově Federal Aviation Administration (FAA) v blízkosti letiště v Redmondu. V tomto okamžiku se objekt rychle přesunul na stranu a znovu visel ve vzduchu. Jeho barva se změnila z bílé na červeno-oranžovou. V dalekohledu Dickerson a další svědci viděli, že na okrajích objektu ve tvaru disku občas zašlehnou plameny.

V 05:10 personál FAA poslal hlášení o pozorování UFO do Centru pro řízení letového provozu v Seattlu, odkud byla informace předána armádě. V 5:18 vzlétlo šest stíhaček. Když letadla s řevem proletěla přes Redmond, lidé stále sledovali objekt. Když se letadla přiblížila, plameny na okrajích UFO téměř pohasly, a UFO vydalo „ohnivý proud“, a s neuvěřitelnou rychlostí zmizelo v nebi.

Proletělo ovšem tak blízko letadel, že jeden z pilotů byl nucen udělat obrat. Pilot dalšího letadla se dostal do proudu vzduchu, zvířeného objektem, až málem nad ním ztratil kontrolu. Třetí pilot se snažil pokračovat ve stíhání, a zafixoval objekt palubním radarem, ale objekt náhle změnil kurs a přinutil jej upustit od pronásledování. Dvě hodiny objekt zůstal na radarových obrazovkách letiště a základny protivzdušné obrany, pohybující se velkou rychlostí a ostrým manévrováním.

Oficiální závěr „Modré knihy“ byl: „Možná odraz Venuše a nebo hvězdy Regulus, které v průběhu sledování byly těsně nad obzorem.“

Nicméně, některé události zůstaly neznámé, navzdory všem snahám. Jeden z nich se udál 12.2.1956:

„Asi v 10.55 místního času, dvě stíhačky F-89 asi 40 mil jihovýchodně od Goose Bay, Labrador, Kanada, měl v průběhu cvičení jeden z pilotů vizuální a radarový kontakt s UFO. Objekt rychle opsal kruh kolem F-89, který letěl rychlostí 400 km/h ve výšce 6100 m… Světla byla ve vzdálenosti asi 1000 m, blikala, barvy většinou zelené a červené. Objekt byl pozorován vizuálně asi minutu. Pilot druhého letadla také viděl UFO na radaru. Po 15 minutách UFO, stále viselo 60 km jihozápadně od Goose Bay, a byl zachycen radarem letového provozu … Stíhače byly poslány k objektu a měly s ním radarový kontakt, ale když se letadlo přiblížilo k UFO na vzdálenosti 12,8 km, signál zeslábl a zmizel. Počasí v době pozorování – jasno.“

Projekt byl nakonec uzavřen 17.prosince 1969. Samozřejmě, že výzkum UFO pokračoval, ale nyní oficiálně letectvo mohlo vyhlásit, že se již nezabývá tímto tématem.

Projekt byl nakonec uzavřen 17.prosince 1969. Samozřejmě, že výzkum UFO pokračoval, ale nyní oficiálně letectvo mohlo vyhlásit, že se již nezabývá tímto tématem.

Shrnutí

Podle oficiálních údajů, „Modrá kniha“ za 22 rok prozkoumala 12.618 pozorování UFO, z nichž 701 (5,5%) zůstalo neidentifikováno. Nicméně, podle specialisty na fyziky atmosféry, Jamese MacDonalda, v současné procento neidentifikovaných případů v jejich dokumentaci je 30 až 40%.

Práce na digitalizaci „Modré knihy“ pokračuje. „Black Crypt“ zatím nemá nejkomplexnější výběr dokumentů – elementární výpočet ukazuje, že tam nemá ještě 1795 složek dokumentace, v celkovém množství 20.000 stránek. Některé z chybějících stránek lze však nalézt na jiných webech.

„Projekt“ Modrá kniha „a jeho předchůdci,“Sign“ a „Grudge“, zaujímají zvláštní místo v historii UFO,“ – řekl John Greenwald. „Ať už se zkoumalo pozorování UFO v tom smyslu, jak je chápeme dnes nebo ne, na tom nezáleží. Ale byl to projekt, který trval více než 20 let, a

zkoumalo se tisíce případů. Ano, říkali, že řada pozorování je vysvětlitelná, ale i po „selekci“ zůstaly velmi zajímavé příběhy. Jejich údaje mohou být použity ke srovnání s dnešními případy a závěry možná vytvoří nové otázky, na které dříve ufologové nepřišli.“