Co ukrývá hrobka čínského císaře?

Hrobka prvního čínského císaře Čchin Š‘-chuang-tiho dodnes fascinuje a láká archeology a historiky z celého světa. Její průzkum však byl čínskou vládou pozastaven, přesto, že právě tato hrobka v sobě skrývá možná nejcennější objev v dějinách archeologie. Čeho se čínská vláda obává?

Nejbohatší hrobka lidské historie?
Čínský císař Čchin Š‘-chuang-ti, který v roce 221 před Kristem založil první sjednocenou říši v čínských dějinách, udělal vše proto, aby i po své smrti patřil k nejslavnějším čínským císařům. Už rok po svém nástupu na císařský trůn, začal budovat podzemní palác pro svůj posmrtný život. Obrovský pohřební komplex, který leží 35 kilometrů na východ od města Si-an, se rozkládá na ploše 56 kilometrů čtverečních, a stavěl se dlouhých 38 let. Císařovu hrobku hlídá celosvětově známá terakotová armáda s počtem přibližně 8000 vojáků, z nichž každý má v tváři jiný výraz. Hlinění vojáci však nejsou jediným bezpečnostním opatřením, které hlídají tělo prvního čínského císaře. Celý pohřební komplex má totiž ochraňovat i důmyslný systém nástražných pastí, které mají chránit císařovo tělo před znesvěcením. Posmrtná výbava čínského císaře by měla být podle dostupných pramenů podstatně větší než všechny poklady, které se našly v hrobce egyptského faraona Tutanchamona. Archeology tak od nejcennějšího objevu v dějinách dělí opravdu už jen pověstný krůček. Nikdo ho však nechtěl udělat, protože většina z nich měla strach. Před čím?

Důmyslné smrtící pasti
Archeologové znají polohu císařovy hrobky, jejíž větší část byla s pomocí přístrojů zmapována. No odvahu vstoupit do podzemí během vykopávek neměl nikdo, protože podle dobových pramenů by měly okolí císařovy hrobky chránit velmi důmyslné smrtící pasti. A nejedná se jen tak o ledajaké nástrahy, ale jde o doslova smrtící nebezpečí. Staré čínské texty se zmiňují o tom, že v případě porušení chodeb, které vedou do centra císařovy hrobky, se má údajně spustit mechanismus, který chodby zaplaví jedovatou rtutí. V textech se doslova mluví o potocích tekutého stříbra, což by měla být rtuť. Měření moderní technikou opravdu potvrdilo, že v podzemí je vysoká koncentrace rtuti. Kromě toho by mělo být v podzemí velké množství propadlišť s hloubkou několik desítek metrů, ale i různé nášlapné systémy, které aktivují různé samostříly. Někteří vědci jsou sice přesvědčeni, že čas všechny nástražné systémy už dávno zničil, ale jiní o tom pochybují. Čínský historik Kuo Zda-Kchun si myslí, že čínští konstruktéři všechny systémy před vlivem času důkladně ochránili, například pokovením.

Čínská vláda výzkumy stopla
O archeologických průzkumech byla samozřejmě průběžně informována i čínská vláda, která souhlasila s odkrýváním celého podzemního komplexu. Když však vyšlo najevo, že v podzemí se skrývá kromě množství nástražných systémů, které by mohly ohrozit nejen vědce, ještě i poklady nesmírné hodnoty, čínské úřady koncem roku 2012 všechny průzkumy stopli. Čínská vláda už nechce ani slyšet o tom, že by někdo z archeologů vstoupil do císařovy hrobky. Zatím je tedy odkrytí možná nejbohatší a nejcennější hrobky v lidské historii pozastaveno na neurčito. První čínský císař tak i po své smrti stále dokonale chrání svá tajemství, a také zneuctění svého hrobu. Dokdy odolá?