Co září na pomezí Indie a Pákistánu?
Bludičky a podivná noční světélka, vznášející se nad bažinami, nejsou jen výsadou pevninské Evropy. Narazíte na ně i v Indii. Démonická světla zvaná Chir Batti tu ale vzbuzují hrůzu a strach. Kdo se zahledí do jejich záře, toho duše prý může odejít na duhou stranu…
Indicko-pákistánská hranice patří mezi ty ostře sledované. Diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi jsou totiž na bodu mrazu, a tak je pohyb všech narušitelů hranic – špionů nebo uprchlíků – bedlivě sledován. Písčité mokřiny v indickém státě Gudžarát ale patří mezi místa, kam pohraniční hlídka jezdí jen nerada. Za letních večerů tu bývají často pozorována podezřelá bledá světla. Většinou však stačí zmizet dřív, než se k nim vojáci dostanou. V okolí vesnice Kuče, na samé hranici, je jejich aktivita největší a pohraničníci na jejich sledování už zcela rezignovali. „Nemá cenu honit se za mrtvými, leda byste sami chtěli skončit v pekle,“ říkají. Podléhají snad tito muži s perfektním výcvikem malomyslnosti a strachu z neznámého? „Nikoliv, ta světla, kterým se tu říká Chir Batti, tu byla stovky let před námi a zůstanou tu, i když my tu nebudeme,“ prozrazuje desátník Prahdi Šríndavanpada. „Jsou to světla dávno mrtvých.“
Světla, která se lidí nebojí
„Bledé světlo, které jako by se vznášelo asi metr nad zemí, nás ze vzdálenosti asi dvou set metrů sledovalo po celou noc,“ říká Julia Galard, doktorandka z Kalifornské univerzity. Světla tu spolu s ostatními kolegy – ornitology pozorovala v roce 2013 po celou dobu pobytu v Kuči. „Jednou jsou vybarvená spíše do modra, jindy zahoří jasným plamenem, podobně jako když zapálíte rtuť. Umí se pohybovat velmi rychle, byť si pořád drží odstup. Ale co to je to netuším.“ Podobné zprávy z této oblasti přinášejí každoročně kromě vojáků a geologů, hledajících ropu, několik uznávaných cestovatelů i prostých turistů, a především stovky místních obyvatel. Ti jediní mají jasno. Tvrdí, že se jedná o „světla mrtvých“ a že lákají neopatrné zvědavce do Zásvětí. Chir Batti totiž v místním nářečí znamená „světýlka duchů“. A obyvatelé Kuče se od nich drží co nejdále. Proč?
Žízní Chir Batti po duších?
„Dva tisíce let před Kristem totiž v údolí řeky Indus, jen pár kilometrů odtud, existovalo mohutné město harapské civilizace, řečené Dholavira,“ vysvětluje archeolog a historik Rya Atkinson. „A jednoho dne podle pověsti ‚přišla světla Chir Batti do města‘ a vzala s sebou všechny živé duše.“ Představa hladových světýlek se zdá být možná úsměvná, ovšem prakticky stejně nevystětlitelně dopadla i slavná vojenská výprava perského krále Dariuse (550-486 př. n. l.). Zmizela prý v „záři světel“. Jaké je tedy tajemství, které se v noci vznáší nad krajem Kuče? Vědci si přítomnost blikavých světýlek vysvětlují unikajícím metanem, případně malými výbuchy radioaktivního fosforu, či plyny z blízko-povrchového naleziště ropy. Všechny tyto přírodní fenomény by mohly způsobit plamen či záblesk světla. Ale nemohly by svítit dlouhé hodiny a pohybovat se, skoro jako by měly vlastní vůli. Své tajemství si světla Chir Batti zatím vzít nenechala.
Zdroj: enigma
