Devět křížů

Otec mezitím přinutil dceru, aby si vzala bohatšího nápadníka. Když se handlíř o plánovaném sňatku své milé dozvěděl, rozhodl se pomstít. S komplicem si opatřili střelnou zbraň a na svatebčany čekali při cestě, kde se dnes nachází devět křížů. Ačkoliv měla být nevěsta uchráněna, najatý pomocník ji zastřelil také.

Jako by už tak nebyla dálnice D1 dost děsivá, ještě u ní naleznete místo opředené hrůznou legendou. Ta dodnes slouží rodičům, kteří úsekem nedaleko Lesní Hluboké projíždějí, k umlčení neposlušných ratolestí na zadním sedadle.

Legenda o svatebním masakru, jako vystřiženém z Tarantinova filmu, se tu měla odehrát v roce 1539 či 1540. Přísloví pro dobrotu na žebrotu nabývá v příběhu o nešťastné lásce hrůzných rozměrů.

Bohatý sedlák zde kdysi objevil zraněného mladíka, kterého odvezl k sobě na statek a tam se o něj starala jeho krásná dcera. Mladík se do dívky zamiloval, ale jak už to tak bývá – chudý ženich nebyl otci po chuti. A tak se mladík vydal do světa a vrátil se jako zámožný člověk. Bohužel zrovna v době, kdy se statkářova dcera měla už vdávat za jiného.

Rozzuřený mladík si spolu s najatým myslivcem počíhali v den obřadu na svatební průvod a zabili celkem sedm lidí – včetně ženicha a nevěsty. Mladík zřejmě pochopil, jaké hrůzy se dopustil, a zastřelil myslivce a nakonec i sebe. Tuto tragédii zde dodnes připomíná devět dřevěných křížů, pod nimiž měla být těla obětí pohřbena.

Voják zešílel hrůzou

V roce 1989 se nacházela ve Zbraslavi u Brna vojenská posádka stavebního vojska. V prosinci dostal jeden z vojáků základní služby telegram, že jeho snoubenka s ním čeká dítě a rodiče připravují svatbu. Voják – řidič vojenského nákladního auta – byl radostí bez sebe a chtěl to patřičně oslavit. Spolu s dalšími dvěma kamarády si vyrobili falešný příkaz k výjezdu a večer už všichni tři vojáci v maskáčích oslavovali v hospodě ve Velké Bíteši. Při zpáteční cestě z Velké Bíteše do Zastávky u Brna vyjela vojenská „vejtřaska“ ze silnice. Všichni vyvázli s lehkými zraněními. Až potud se výpovědi všech aktérů shodují. Ovšem následující události lze zrekonstruovat jen velmi obtížně.

Řidič se po nehodě třásl v šoku a nebyl schopen slova. Když se ho snažili kamarádi uklidnit, začal řvát, že viděl ducha. Prý se na silnici zničehonic zjevila žena v bílém rouchu, dívala se mu přímo do očí a pak se podivně usmála. Řidič zareagoval pozdě a najel autem do postavy, která prošla jeho tělem. Byl posedlý myšlenkou, že má ducha stále v sobě a když se ho kolegové dotkli, byla jeho kůže mrazivě studená. Pak utekl do lesa. Druhý den ho našli v nedalekém kolejišti. Jeho tělo bylo roztaháno vlakem na padesáti metrech. Oficiální verze pak zněla, že se vracel podnapilý z vycházky na posádku a cestou usnul na vlakové trati. Vybrala si snad mrtvá nevěsta svůj krvavý svatební dar?

Smrt při havárii kamionu

Dalším případem, který má znaky „blízkého setkání“ s přízrakem nevěsty, je turecký kamión, který se vrací z Amsterdamu do Istanbulu. Řidiči kamiónů mají, co se týká přestávek na odpočinek, velmi přísná pravidla, ale i tak nejsou po několikadenní jízdě před únavou uchráněni. Je šero a lehce mrholí, počasí v ničem výjimečné pro podzimní, říjnový den. Řidič má ještě pár hodin, než bude muset udělat nucenou přestávku, a proto se snaží dojet aspoň k Brnu na odstavné parkoviště, aby tam mohl přespat. V CD přehrávači zní turecká popová hudba a najednou řidič ucítí zápach kouře. Přesto Turek nezastavuje a jede dál. Po několika kilometrech je v kabině větší šero, než za okny auta a nenápadný kouř štípe do očí. Řidič slzí a podívá se dolů k pedálům pod nohy, odkud vyšlehl krátký plamen. Nohama se snaží plamen udusit a přestává sledovat silnici před sebou. Když znova zvedne oči, spatří několik desítek metrů před sebou dítě. Snaží se brzdit, ale těžký kamión se žene dál proti stojící postavě, která jakoby neměla pud sebezáchovy a zůstává stát. Řidič manévruje, ale stejně do dítěte vrazí nejméně padesátikilometrovou rychlostí, násobenou váhou auta.

Kamión se převrací na bok a po pár vteřinách do něj vráží osobní automobil. Řidič v tomto autě nestačil ubrzdit a jeho život končí v okamžiku nárazu do návěsu. Nešťastný turecký řidič se při příjezdu záchranné služby jen drží za hlavu a pořád dokola opakuje špatnou angličtinou, že zabil dítě. Policie na místě neobjevila žádné stopy svědčící o tom, že na silnici byla další osoba… Můžeme se dohadovat, že dítě, které řidič viděl, bylo přízrakem mrtvé nevěsty, a to ze dvou důvodů. Zaprvé, z vysoké kabiny kamiónu se může zdát postava nevysoké ženy natolik drobná, že ji lze považovat za dětskou. A za druhé podle popisu bylo údajně přejeté dítě celé v bílém. A jakou měl turecký řidič spojitost se svatebním obřadem? Zřejmě žádnou, ale na zadním sedadle osobního auta, jehož řidič havárii nepřežil, bylo několik krabic svatebních koláčů…