Duch s pytlem?

„Jednoho dne jsem byl s kamarádem na hřišti, bydlím mezi Opavou a Ostravou. Na ten den nikdy nezapomenu… vyšli jsme si zakopat kolem 18.hod večer. Na naše hřište se jde úzkou lesní cestou kolem hřbitova. Byli jsme chvíli na hřišti a už bylo 8 hodin večer. Kámoš už chtěl jít, tak jsem mu řekl, ať jde. Já tam byl asi do 10, nějak jsem ztratil pojem o čase, kopal jsem do brány. Setmělo se a já chtěl jít tedy domu, bohůžel kolem toho hřbitova. Na tom hřbitově je pochovaný můj praděda, prababička a praprababička… koukal jsem, jak tam hoří svíčky, když najednou jsem viděl bílý obrys postavy… viděl jsem to jakoby z boku… lekl jsem se… pamatuju si, že ta osoba měla nějaký pytel. Nikomu jsem to zatím neřekl. Jakmile si na to vzpomenu běhá, mi mraz po zádech..“