Legendy domorodců z Jižní Ameriky a Madagaskaru hovoří o tom, že existovaly a možná ještě existují stromy, které ke svému životu potřebují krev zvířat, a prý nepohrdnou ani lidskou krví. Jsou legendy o krvelačných stromech pravdivé nebo jde jen o výmysly cestovatelů?
Vražedný strom ya-te-veo
Někde v Jižní Americe má podle výpovědí tamních obyvatel existovat strom, který domorodci volají ya-te-veo, což v překladu znamená – já tě už vidím. Ve své knize Sea and Land ho v roce 1887 zmínil spisovatel a ilustrátor JW Buel. O stromě mu říkali jihoameričtí domorodci. Má se jednat o strom, který má na svém kmeni ostré trny vypadající jako malé nožíky, na které nabodáva zvířecí nebo lidské oběti. Číhá na nich svým zvláštním orgánem, který se má podobat oku. Pokud se ke stromu ya-te-veo budoucí oběť přiblíží natolik, že ji může chytit svými zelenými výrůstky, masožravý strom zaútočí. Svou oběť pak přitáhne, a napíchne na ostny umístěnými na jeho kmeni, a tak se dostane ke krvi své oběti. Může být takový strom reálný nebo si ho spisovatel Buel vymyslel pro svou knihu?
O podobném stromě v roce 1952 však informoval i britský novinář a historik Harold T. Wilkins ve své knize Tajemná města ze staré Jižní Ameriky. V knize se zmínil o stromě, který má ze svých obětí vysávat krev takovým způsobem, že pokud se ke stromu přiblíží nějaká oběť, spoutá ji svými kořeny. Kořeny oběť drží dokud se strom nenaplní tělními tekutinami. Strom se měl nacházet někde v brazilském spolkovém státu Mato Grosso. Mohlo se jednat o stejný strom, o kterém psal i JW Buel nebo šlo o úplně jiný masožravý strom?
Strom, kterému se dávají lidské oběti
V roce 1881 se objevil v australských novinách South Australian Register článek o děsivém obřadu domorodců z kmene Mkodo na Madagaskaru. Článek údajně napsal německý dobrodruh Carl Licht, který popsal šokující domorodý obřad. Tlupa domorodců z kmene Mkodo se rozestavila kolem vysokého stromu tepe, který připomínal velký ananas, a začala tančit. Po rituálu přivedly ke stromu dívku, která se pak musela vyšplhat na strom asi do dvoumetrové výšky. O několik minut se prý větve stromu začaly hýbat, a dívka se pak měla napít omamného nektaru, který se nacházel ve středu stromu. V tom okamžiku jak se dívka nektaru napila, podlomila se jí kolena, a kolem jejího těla se obmotali větve stromu, které ji pak vtáhly do útrob stromu tepe. Po zveřejnění tohoto článku chtěli někteří biologové vidět na vlastní oči strom tepe. Žádná expedice však podobný strom na Madagaskaru nenašla. Americký kryptozoolog Roy P. Mackal se k celému případu vyjádřil v polovině 20. století, že článek a dokonce i dobrodruh Carl Lich byl údajně vymyšlený.
V roce 1998 se český záhadolog Ivan Mackerle rozhodl, že strom tepe se také pokusí na Madagaskaru najít. Domorodci mu přímo na ostrově řekli, že do stromu, který hledá, byl převtělený duch bývalého krále, a strom prý dodnes vyžaduje lidské oběti. Ivan Mackerle se nakonec dostal i k podivnému stromu, o kterém však v roce 1999 napsal, že neznámý strom vůbec nebyl masožravý, ale jednalo se o obyčejný velký baobab. Na vlastní oči však viděl, že na planině, kde se strom nachází bylo množství jiných stromů spálených, a zbyly po nich jen kmeny. Jednalo se o stromy kumanga, které opravdu existují, a domorodci byly spáleny, protože jejich vůně zabíjela podle jejich výpovědí mnoho krav a jiných zvířat. Ivan Mackerle si proto myslel, že něco podobného se mohlo stát i se stromem tepe, tedy, že ho domorodci spálili, aby mu nemuseli dávat lidské oběti.
Masožravé stromy, o kterých hovořili domorodci v Jižní Americe nebo na Madagaskaru se zatím nepodařilo najít, a většina biologů si myslí, že ani neexistovaly. Mohli si tedy domorodci legendy o vraždících stromech vymyslet nebo se zakládaly na pravdě, a stromy už dávno vyhynuly?
